Leges, Praha 2019, 896 stran, 1 490 Kč.

Nová právní úprava dědického práva účinná od 1. 1. 2014 je sice postavena na dosavadních principech dědického práva, ale modifikovala je nově přijatými instituty, pro které nalezla inspiraci ve všeobecném občanském zákoníku z roku 1811 a v některých zahraničních kodexech. Se vzniklým kompilátem se pak musí vypořádat nejen právníci při své práci, ale i běžní občané, protože dědické řízení se dříve nebo později dotkne prakticky každého z nás. A právě praxe ukázala, že výklad mnohých ustanovení nové právní úpravy dědického práva činí potíže, ať už je to pro neznalost institutů nově zavedených či dávno zapomenutých, nesrozumitelnost textu, jeho nekoncepčnost, nebo skutečnost, že nabízí dva či dokonce více možných výkladů. Protože zatím nedošlo k vytvoření dostatečného množství judikatury, která by pomohla odstranit potíže a nejasnosti vyvstalé při aplikační praxi, natožpak k jejímu ustálení či sjednocení, je na trhu odborné literatury velmi vítána každá publikace zabývající se dědickým právem.

A nejinak je tomu i u publikace Dědické právo. Praktická příručka autorů Martina Šešiny, Ladislava Muzikáře a Petra Dobiáše z nakladatelství Leges. Jak napovídá její podtitul „Kompletní pohled na dědění z hlediska hmotněprávního, procesního a mezinárodního“, přináší komplexní zpracování této problematiky, počínajíc základními zásadami dědického práva, výkladem jeho jednotlivých institutů, pokračujíc přes řízení o pozůstalosti a končíc mezinárodními aspekty dědického práva, tedy problematikou, nabývající v dnešním globálním světě neomezujícím pohyb osob ani majetku stále většího významu.

Odborná erudice autorů, jimiž jsou emeritní notář, emeritní soudce odvolacího soudu a vysokoškolský pedagog, kteří za sebou mají bohatou publikační činnost, je sama o sobě zárukou kvalitního odborného zpracování materie. Za velmi cennou je však třeba mít zejména dlouholetou praktickou zkušenost pánů Šešiny a Muzikáře v oblasti dědického práva, která autorům umožnila vytvořit dílo nejen hluboce odborné, ale skutečně praktickou příručku provázející čtenáře dědickým právem, reagující na aktuální výkladové a aplikační problémy a neomezující se na suchý komentář paragrafového znění právních předpisů, což je bolestí mnoha odborných právnických publikací. Praktická zkušenost autorů je zřetelná zejména v pasáži týkající se závětí a jiných pořízení pro případ smrti a v této části je publikace neocenitelným návodem pro širokou laickou veřejnost, která mnohdy pod vlivem neznalosti práva, v médiích nesprávně interpretovaných pravidel či dobrých rad sousedů a přátel sepisuje nezpůsobilé závěti nebo k jejich sepisu nutí notáře nebo advokáty.

Přes shora uvedené je publikace určena zejména odborné veřejnosti. Je dostatečně obsažná, podrobná, vybavená odkazy na rodící se judikaturu či po­užitelnou judikaturu starší, poskytuje podrobný odborný výklad ke všem institutům dědického práva. I když ani tito autoři se jistě nevyhnou diskusím a kritice ohledně některých názorů v publikaci uvedených, a to zejména tam, kde pojednávají o výkladově nejvíce problematických částech právní úpravy dědického práva, týkající se např. účasti nepominutelného dědice v řízení o pozůstalosti, zápočtu na dědický podíl, svěřenského nástupnictví atd. Nicméně i sami autoři čestně přiznávají pluralitu názorů v problematických místech výkladu a čtenáři nabízejí pluralitu názorů a další možné výklady.

Publikace je uceleným a podrobným odborným dílem, které bude jistě významným zdrojem poznatků pro odbornou veřejnost, zejména notáře, soudce a advokáty, zároveň její přehlednost a srozumitelnost umožňuje i laické veřejnosti seznámit se se základními pojmy a instituty dědického práva a s průběhem pozůstalostního řízení, což by mělo patřit k základnímu právnímu povědomí každého člověka, a proto ji lze vřele doporučit.

JUDr. LJUBOMÍR DRÁPAL předseda Krajského soudu v Praze