Letecká společnost je odpovědná za škodu způsobenou převrhnutým kelímkem s horkou kávou. Není nutné, aby tato nehoda souvisela s rizikem spojeným s letem.

Rozsudkem (úplné znění) ze dne 19. prosince 2019 Soudní dvůr upřesnil, že k založení odpovědnosti letecké společnosti za popáleniny způsobené horkou kávou, která se během letu z neznámých důvodů vylila, není nutné, aby se realizovalo riziko spojené s letem.

V projednávané věci se mladá dívka domáhá náhrady škody ze strany rakouské letecké společnosti Niki Luftfahrt GmbH (v úpadku) z důvodu popálenin, které jí byly způsobeny během letu z Palmy de Mallorca (Španělsko) do Vídně (Rakousko), když se horká káva podaná jejímu otci, jež byla položena na skládací stolek před ním, z neznámých důvodů vylila. Dotyčná letecká společnost tvrdí, že za vzniklou škodu není odpovědná, neboť se nejedná o nehodu ve smyslu Montrealské úmluvy[1], která upravuje odpovědnost leteckých společností v případě nehody. Tento pojem totiž podle ní vyžaduje realizaci rizika spojeného s letem, což je podmínka, která v projednávané věci nebyla splněna. Nepodařilo se totiž určit, zda se kelímek s kávou převrhl z důvodu závady na sklápěcím stolku, nebo z důvodu vibrací letadla. Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud, Rakousko) požádal Soudní dvůr o upřesnění pojmu „nehoda“ ve smyslu Montrealské úmluvy, která tento pojem nedefinuje.

Podle Soudního dvora je obvyklý význam pojmu „nehoda“ chápán jako nepředvídaná neúmyslná škodná událost. Kromě toho Soudní dvůr zejména konstatoval, že cílem Montrealské úmluvy je zavést režim objektivní odpovědnosti leteckých společností při současném zachování „spravedlivého vyvážení zájmů“.

Soudní dvůr dospěl k závěru, že jak obvyklý význam pojmu „nehoda“, tak cíle Montrealské úmluvy brání tomu, aby odpovědnost leteckých společností byla podmíněna tím, že škoda vznikla v důsledku realizace rizika spojeného s leteckou dopravou nebo že existuje souvislost mezi „nehodou“ a provozem nebo pohybem letadla. Připomněl, že Montrealská úmluva umožňuje leteckým společnostem zprostit se odpovědnosti nebo ji omezit. Letecká společnost se totiž může odpovědnosti zprostit nebo ji omezit, pokud prokáže, že škodu způsobil nebo k ní přispěl sám cestující. Navíc může svou odpovědnost omezit na 100 000 „zvláštních práv čerpání“[2], když prokáže, že škoda nebyla způsobena jejím zaviněním nebo byla způsobena pouze zaviněním třetí osoby.

Soudní dvůr tedy Oberster Gerichtshof odpověděl, že se předmětný pojem „nehoda“ vztahuje na všechny situace nastalé na palubě letadla, kdy předmět používaný pro poskytnutí služby cestujícím způsobil cestujícímu zranění, aniž je nutno zjišťovat, zda jsou tyto situace důsledkem rizika spojeného s leteckou dopravou.

Zdroj: Soudní dvůr EU
Ilustrační foto: Pixabay

[1] Úmluva o sjednocení některých pravidel pro mezinárodní leteckou dopravu, jež byla uzavřena v Montrealu dne 28. května 1999, podepsána Evropským společenstvím dne 9. prosince 1999 a schválena jeho jménem rozhodnutím Rady 2001/539/ES ze dne 5. dubna 2001 (Úř. věst. 2001, L 194, s. 38; Zvl. vyd. 07/05, s. 491), která vstoupila ve vztahu k Evropské unii v platnost dne 28. června 2004. Tato úmluva je nedílnou součástí právního řádu Unie.

[2] Podle definice Mezinárodního měnového fondu (MMF). Podle MMF činilo zvláštní právo čerpání na začátku prosince 2019 přibližně 1,24 eura.