V roce 2016 podala paní Santa Conte u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) přihlášku s obrazovým zobrazením marihuany k zápisu jako ochranné známky Evropské unie pro potravinářské výrobky, nápoje a poskytování jídla a nápojů. EUIPO dotyčnou přihlášku zamítl, neboť měl za to, že předmětné označení je v rozporu s veřejným pořádkem. Paní Conte poté podala u Tribunálu Evropské unie žalobu směřující ke zrušení rozhodnutí EUIPO. Rozsudkem ze dne 12. 12. 2019 Tribunál žalobu zamítl, čímž potvrdil rozhodnutí EUIPO. 

Tribunál konstatoval, že EUIPO měl právem za to, že stylizované vyobrazení konopného listu je mediálním symbolem marihuany a že slovo „amsterdam“ odkazuje na skutečnost, že se ve městě Amsterodam nacházejí prodejny této omamné látky získané z konopí, a to z důvodu tolerování, za určitých podmínek, jejího uvádění na trh v Nizozemsku. Kromě toho zmínění slova „store“, obvykle znamenajícího „obchod“ nebo „prodejna“, má za následek, že by veřejnost mohla očekávat, že výrobky a služby uváděné na trh pod tímto označením odpovídají těm, které nabízí obchod, v němž se prodávají omamné látky.

Tribunál v tomto ohledu sice uznal, že konopí není považováno za omamnou látku, pokud je obsah v něm obsaženého tetrahydrokanabinolu (THC) nižší než určitá prahová hodnota, avšak dovodil, že v projednávané věci spojením těchto jednotlivých prvků přitahuje dotčené označení pozornost spotřebitelů, kteří nutně nedisponují přesnými vědeckými či technickými znalostmi ohledně konopí jakožto omamné látky, jež je v mnoha státech Unie zakázána.

Pokud jde o pojem „veřejný pořádek“, Tribunál poznamenal, že i když je v současnosti v mnohých členských státech diskutována otázka legalizace konopí k terapeutickým, nebo dokonce rekreačním účelům, za současného právního stavu jsou jeho spotřeba a užívání nad výše uvedenou prahovou hodnotu ve většině těchto států i nadále nedovolené. Ve zmíněných státech tak boj proti šíření omamné látky získané z konopí odpovídá cíli veřejného zdraví, jehož účelem je bojovat proti škodlivým účinkům takovéto látky.

Režim použitelný na spotřebu a užívání uvedené látky tedy spadá pod pojem „veřejný pořádek“. Kromě toho Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že Unie doplňuje činnost členských států ke snižování škodlivých účinků drog na zdraví, včetně informačních a prevenčních opatření, a že nedovolený obchod s drogami je jednou z oblastí mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem, v nichž je předvídán zásah unijního normotvůrce. S přihlédnutím k tomuto základnímu zájmu má Tribunál za to, že skutečnost, že relevantní veřejnost bude dotčené označení vnímat jako údaj o tom, že potraviny a nápoje uvedené v přihlášce ochranné známky, jakož i s nimi související služby obsahují omamné látky nedovolené v několika členských státech, stačí k učinění závěru, že uvedené označení je v rozporu s veřejným pořádkem.

Rozsudek ve věci T-683/18 ze dne 12. 12. 2019 je zveřejněn zde.

Zdroj: Soudní dvůr Evropské unie, foto Pixabay.