Při příležitosti Mezinárodního dne boje proti korupci, který připadl na 9. prosince 2019, schválila vláda Akční plán boje s korupcí na rok 2020. Konkrétními protikorupčními opatřeními v oblasti legislativy jsou prosazení návrhu zákona o lobbování, novely zákona o státním zastupitelství a novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. V ČR posiluje i dobrovolné přijímání tzv. compliance programů. Výzkum Compliance 360° (Czech National Survey 2019) přinesla Compliance Academy. Jde o nejrozsáhlejší průzkum na toto téma, který byl v tuzemsku dosud realizován.

Vláda se zavázala k přijetí několika protikorupčních opatření. Na úrovni vlády bude předložen návrh zákona o ochraně oznamovatelů, kterým se do českého právního řádu transponuje evropská směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie. Na vládu zamíří i návrh zákona o evidenci skutečných majitelů.

V roce 2019 Parlament také schválil tzv. nominační zákon, který stanoví transparentní nominační postup pro výběr uchazečů o řídící a dozorčí funkce v právnických osobách s majetkovou účastí státu. Boji s korupcí má pomoci i novela zákona o registru smluv, díky které se zrušily výjimky pro státní akciové firmy obchodované na burze (např. ČEZ, České dráhy). Schválen byl i návrh zákona o lobbování a novela zákona o soudech a soudcích implementující mimo jiné doporučení Skupiny států proti korupci při Radě Evropy (GRECO).

Respektují firmy zákony? Unikátní výzkum Compliance Academy

O „compliance“ se v České republice začalo mluvit především po přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, k němuž došlo na konci roku 2011. Nejjednodušeji lze compliance popsat jako systém dodržování pravidel. Ta mohou být různá, od legislativních, regulatorních, organizačních až po zákaznická. Tedy ta, která na firmy dopadají zvenčí. Hodně často se ale zapomíná, že chování firmy by mělo být v souladu nejen s tím, co jí diktuje vnější prostředí, ale především s tím, jaké hodnoty ona sama přijme za své.

Compliace Academy proto přinesla při příležitosti Mezinárodního dne boje proti korupci unikátní průzkum s názvem Compliance 360° (Czech National Survey 2019). Jedná se o nejrozsáhlejší průzkum na toto téma, který byl dosud v České republice realizován.

„Z průzkumu vyplynula celá řada zajímavých zjištění,“ uvádí Petr Moroz, zakladatel Compliance Academy. „Během posledních let se téměř 50 procent českých organizací stalo obětí zaměstnaneckých podvodů, mezi nimiž dominují zpronevěry, krádeže dat, zneužití informačních systémů a přijímání úplatků. Celkem 28 procent případů skončilo trestním stíháním pachatele. Množí se také podvody dodavatelů, zákazníků a obchodních zástupců. S neetickým jednáním třetích stran se setkalo 39 procent českých zaměstnavatelů,“ uvedl Petr Moroz.

Průzkum se také zaměřil na zkušenosti firem s trestní odpovědností právnických osob, která platí v České republice od roku 2012. Ukázalo se, že proti 4 % respondentů byly zahájeny úkony trestního řízení a zhruba dvojnásobek má zkušenost se zásahem orgánů veřejné moci (tzv. dawn raid). „Nejčastěji šlo o razie orgánů činných v trestním řízení a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,“ konstatuje Petr Moroz a pokračuje: „Objevily se však i zkušenosti se zásahy evropských orgánů DG Competition a OLAF.“

Posiluje prevence rizikového jednání

Průzkum však odhalil i celou řadu pozitivních zjištění. Ukázal, že 91 % organizací má etické zásady a principy kodifikované a 90 % je současně přímo promítá do své obchodní strategie. Průzkum potvrzuje, že téma „compliance“ (v podnikové sféře rozumíme tímto slovem zejména jednání společnosti, zaměstnanců a vedení v souladu s právními předpisy a vnitropodnikovými směrnicemi), získává v České republice stále významnější postavení a není již jen výsadou organizací působících v regulovaných odvětvích. Přispěla k tomu vedle trestní odpovědnosti právnických osob především evropská úprava ochrany osobních údajů (GDPR), požadavky kladené na tuzemské subjekty jejich zahraničními vlastníky a zákazníky, nebo rostoucí počet národních i mezinárodních regulací.

Z tohoto hlediska bude v příštích letech významný především tzv. whistleblowing, tedy praxe, kdy stávající nebo bývalý zaměstnanec organizace upozorní instituci nebo orgán oprávněný k prověření či zakročení na nelegitimní, neetické nebo nezákonné praktiky na pracovišti.

Nová pravidla ochrany oznamovatelů chystá nejen Evropská komise, ale také čeští zákonodárci. Čeští zaměstnavatelé si toto uvědomují, oznamovací kanál si proto zřídilo už 77 procent zaměstnavatelů, přičemž 96 % umožňuje zaměstnancům dokonce i podání anonymního oznámení.

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR, Compliance Academy. Ilustrační foto Pixabay.

P.S. Více se k tématu dozvíte v odborném časopise Bulletin advokacie 12, který vyjde 20. prosince 2019. Najdete v něm odborný článek s názvem Význam etického kodexu pro trestněprávní complience od autorky Mgr. Lenky Náhlovské.