Konference Spravedlivý proces a mediální realita – střet dvou světů

V nádherných prostorách Strahovského kláštera v Praze se ve čtvrtek 28. listopadu 2019 konala mezinárodní konference „Spravedlivý proces a mediální realita“. Jejími pořadateli byly Evropský soud pro lidská práva a Nejvyšší státní zastupitelství v Praze. Konference se zúčastnil také zástupce České advokátní komory Petr Toman. Cílem konference bylo upozornit na otázku dodržování principů spravedlivého procesu v době všudypřítomné mediální pozornosti.

Na úvod konference vystoupil Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který připomenul listopadové události 1989, bez nichž bychom neznali Úmluvu o ochraně lidských práv, nebyli součástí Evropské unie a na Evropský soud pro lidská práva bychom se dívali z velké dálky. „Pokud však chceme demokracii, kterou jsme před 30 lety znovu získali, udržet a kultivovat, a pokud chceme udržet a rozvíjet právní stát, musíme si být vědomi toho, že každá hra má svá pravidla,“ dodal.

Na konferenci vystoupil předseda Senátu PČR Jaroslav Kubera, který upozornil na rostoucí počet nezákonných trestních řízení, výslovně pak na trestní stíhání zastupitelů měst a obcí. Z poslední doby zmínil nezákonné stíhání zastupitelů obce Postoloprty: „Pakliže policie zahájí prověřování přes přibližně 400 případů a trestním stíháním nakonec skončí jen něco málo kolem 16 % případů, pak vůbec nechápu, jak se to může stát. Stejně vysoké číslo se mi pak zdá u 43 zproštění z podaných 91 obžalob. Jde skoro o 50 %.“ Poukázal rovněž na zvyšující se počet vězňů: „Loni jsme jich měli 20 215, letos jich máme už o téměř tisícovku více – 21 253. Stále tak patříme mezi země s nejvyšším poměrem lidí, kteří jsou ve výkonu trestu, a to v návaznosti na počet obyvatel. V Evropě jsme dokonce na druhém místě. Namísto inspiracemi zeměmi jako Finsko, Švédsko, ale třeba i Německo, jdeme cestou, kterou dlouhodobě hájí země jako je Rusko, Litva nebo Gruzie.“ Celý projev předsedy Senátu si můžete přečíst v AD v rubrice Názory.

Kombinace přednášejících nabídla několik úhlů pohledu na neustálý konflikt mezi protichůdnými zájmy informace šířit, a naopak informace chránit. Na jaké aspekty spravedlivého procesu ve vztahu k médiím klade důraz Evropský soud pro lidská práva, přiblížil jeho předseda Linos-Alexandre Sicilianos: „O probíhajících trestních řízeních je třeba informovat uvážlivě, obezřetně a s respektem k právu na soukromí,“ zdůraznil Sicilianos. Na limity svobody projevu a otázku medializace soudních rozhodnutí se ve svých příspěvcích zaměřili také další soudci štrasburského tribunálu Aleš PejchalKrzysztof Wojtyczek.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zdůraznil, že se pohybujeme ve světě informační obezity, kdy se v práci novinářů stírá rozdíl mezi zpravodajstvím a publicistikou a ti, kteří ovlivňují veřejné mínění nejvíce, tedy různé sociální skupiny či blogeři, si s tím problém nedělají vůbec. „Mediální zkratka se nedá porazit,“ konstatoval na závěr.

Předseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec upozornil na to, že sociální sítě jako Facebook a Twitter ovlivňují v současné době pohled veřejnosti na justici, spravedlnost a činnost soudů daleko více než klasická média. „Je stále složitější odlišit realitu od virtuální reality. Musíme o tom vědět a být na to připraveni.“
Předseda Nejvyššího soud Pavel Šámal se věnoval zajímavým rozhodnutím ESLP týkajícím se vystupování úředních osob informujících o trestních řízeních a obviněných a střetu jejich práv s právem na účinné vyšetřování.

V odpoledním bloku konference se Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová věnovala konkrétnímu případu z roku 2017, kdy Vrchní státní zastupitelství v Praze vyzvalo vydavatelství Economia, aby do dvou hodin od obdržení výzvy odstranilo ze svého serveru části článku, v nichž byla uvedena jména svědků, kteří dosud nebyli vyslechnuti a jejichž výslech byl důvodem koluzní vazby. Ukázala na něm střet dvou práv, a to práva na informace a práva na účinné vyšetřování a ochranu soukromého a rodinného života obviněných a svědků. Právní názor VSZ opřela o rozhodnutí ESLP Bédat proti Švýcarsku z roku 2016.

Zajímavým doplněním bylo i následné vystoupení tehdejšího zástupce vydavatelství Economia Vladimíra Piskáčka, který stejný případ popsal z pohledu vydavatelství. „Takovou výzvu jsme my i naši právníci viděli poprvé,“ přiznal i po letech. Upozornil na to, že dnes již neplatí, že tisk má zásadní roli v demokratické společnosti, neboť tu již nyní mají sociální sítě. „Za několik let již nebude komu poslat výzvu k odstranění textu. Stát ani výkonná moc na to nejsou připraveny“, dodal.


JUDr. Petr Toman, LL.M.
Foto: NSZ

 

Go to TOP