Senátní bezpečnostní výbor doporučil schválit doplnění Listiny základních práv a svobod, aby lidé měli výslovné právo bránit se zbraní sebe i jiné. Rozhodl o tom 20. listopadu 2019 navzdory námitkám, že změna je nadbytečná s ohledem na dosavadní právo na obranu. Podle zastánců ale ústavní posílení tohoto práva pomůže zamezit snahám o odzbrojování lidí.

„Je to zesílení práva na obranu se zbraní a ztížení regulace držení zbraní,“ obhajoval novelu senátor a advokát Václav Láska. Změna má podle něj ztížit změny vedoucí k odzbrojování veřejnosti. Senátor Zdeněk Hraba poukázal na snahy v EU zakázat nošení nejen střelných zbraní, ale i třeba nožů, k čemuž už přistoupili v Belgii.

Předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý) uvedl, že k rozšiřování listiny základních práv není důvod, protože bezpečnostní situace se nezhoršila. Podle něj by zbraní mohlo být i vozidlo, letadlo nebo dron, novela to ale nezpřesňuje. Předseda senátní ústavní komise Jiří Dienstbier namítal, že novela je nedomyšlená, zbytečná a škodlivá, neboť právo bránit se omezuje na ochranu života. „V našem civilizačním prostoru nemá žádnou obdobu. Neexistuje mezinárodně právní dokument, který by zahrnoval právo na zbraň,“ řekl.

Výbor ale novelu doporučil na návrh svého místopředsedy Ladislava Václavce schválit v poměru 5:3. Proti byli Fischer, Dienstbier a Renata Chmelová, zatímco její kolega lidovec Patrik Kunčar spolu s Láskou, Václavcem, Tomášem Jirsou a Tomášem Czerninem normu podpořili.

Navrhované doplnění Listiny základních práv a svobod vychází z petice, kterou podepsalo 102 tisíc lidí včetně mnohých ústavních činitelů. Petice byla reakcí myslivců a dalších majitelů zbraní na snahu Evropské komise omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.