Náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících se od ledna zvýší. Zvedne se totiž průměrný příjem, ze kterého se počítají. Poroste stejně jako procentní část důchodu, která se navýší o 5,2 procenta a k tomu ještě o 151 korun. Zvyšování náhrad ukládá zákoník práce. Změnu schválila 18. listopadu 2019 vláda. Stejně by se měly navýšit i náhrady u policistů, hasičů, celníků či vojáků.

Náhrada po úrazu či nemoci z povolání představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku i případný invalidní důchod. Tento rozdíl pak dorovnávají zaměstnavatelé ze svého pojištění. Pro pozůstalé po člověku, který zemřel v práci či po nemoci z povolání, odpovídá náhrada části jeho průměrného výdělku před úmrtím. Pokud zemřelý pracovník živil jednu osobu, rovná se částka polovině příjmu. U více vyživovaných je to 80 procent.

Zvyšování náhrad ukládá zákoník práce. V civilní sféře se valorizují pravidelně jako penze od roku 2005, a to vždy od ledna. Výjimkou byl jen rok 2010, kdy důchody nerostly. Stát a samosprávy by na navýšení náhrad měly podle propočtů MPSV vydat příští rok asi 1,2 milionu korun. Z pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů by to mělo být zhruba 217,4 milionu korun.

MPSV uvedlo, že úprava zlepší situaci lidí s pozůstalostními penzemi po zemřelých pracovnících a také těch, kteří kvůli úrazu v práci či nemoci z povolání skončili v invalidním důchodu. Bez změny příjmu by jim totiž po lednové valorizaci penzí náhrady klesly. „Zvýšení náhrad bude mít pozitivní sociální dopad, nejen na samotné poškozené, u kterých dojde ke zvýšení fakticky pobírané částky, ale i na členy jejich rodin, kterým poskytují výživu,“ uvedlo v podkladech pro vládu ministerstvo.

Stejnými pravidly jako civilní sektor se řídí i obrana a vnitro při úrazech ve službě, nemoci z povolání i pro pozůstalé. V resortu vnitra má náhrady za služební příjem asi 220 osob. Zvýšení by mělo vyjít zhruba na tři miliony korun. Rozpočet obrany by to mělo stát navíc asi 461 milionů korun.

Vyšší náhrady za poškozené zdraví   

JUDr. Ladislav Jouza, advokát, rozhodce a lektor Ústavu práva a právní vědy vybral pro Advokátní deník příklady z praxe, které se týkají vyšší náhrady za poškozené zdraví. „Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem, tedy vznikem škody,“ uvádí JUDr. Ladislav Jouza.  Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. „Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů,“ podotýká JUDr. Jouza a pokračuje: „Zaměstnanci právem poukazují na to, že kdyby zůstali na svém původním pracovním místě, které museli pro následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání opustit, dosahovali by tam podstatně vyššího výdělku, než činil jejich výdělek, který byl vzat za základ pro poskytování náhrady za ztrátu na výdělku v době, kdy k této ztrátě došlo.“ 

Zvyšuje se průměrný výdělek

Právní úprava těchto otázek se provádí formou tzv. valorizace náhrady za ztrátu na výdělku podle zákoníku práce. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce, případně podle dřívějších předpisů, se upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, případně zvýšený podle pracovněprávních předpisů, zvyšuje o 5,2 %. K tomu se pak připočítá pevná částka 151 korun. 

Příklad z praxe:

K pracovnímu úrazu zaměstnance došlo v roce 2015. Jeho hrubý průměrný výdělek 22 000 korun před úrazem byl již za roky 2015 až 2018 zvýšen (valorizován) podle dřívějších nařízení vlády. Po úraze je jeho výdělek 20 000 korun. Náhrada za ztrátu na výdělku činila 2000 korun. Podle nového nařízení vlády se jeho dřívější hrubý průměrný výdělek zvyšuje o 5,2 %, tedy o částku 1 040 korun na částku 23 040 korun. Zvýšená náhrada činí 3 040 korun (rozdíl mezi valorizovaným průměrným výdělkem – 23 040 korun a výdělkem po úraze – 20 000 korun. K tomu se připočítá částka 151 korun, takže náhrada u tohoto zaměstnance bude 23 191 korun. 

Rozhoduje vznik škody

Zvyšuje se průměrný výdělek před vznikem škody. „Mnohdy se vznik škody nemusí ztotožňovat s pracovním úrazem. Průměrný výdělek může být v obou případech rozdílný a může tak ovlivňovat výši náhrady. Vznik pracovního úrazu ještě totiž nemusí zakládat nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, neboť zaměstnanec si např. může na novém pracovišti vydělávat stejně nebo i více, než si vydělával před úrazem. Teprve okamžikem, kdy si na pracovišti bude vydělávat méně a prokáže se, že je to v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, vzniká škoda,“ vysvětluje JUDr. Ladislav Jouza.

Příklad z praxe:

Například zaměstnanec měl pracovní úraz v roce 2017 a po převedení na jinou vhodnou práci si vydělával stejně jako před úrazem. V roce 2019 se mu však zhoršil zdravotní stav, v důsledku čehož nemohl vykonávat stejnou práci a byl převeden na jiné pracoviště, kde si vydělával méně. Bylo prokázáno, že nižší výdělek je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem z roku 2017 a vzniká mu nárok na náhradu škody ve formě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Bude se zvyšovat průměrný výdělek, kterého dosahoval v předcházejícím kalendářním čtvrtletí před vznikem škody (tedy v roce 2019) a nikoliv před vznikem pracovního úrazu. V důsledku každoročního zvyšování mezd by tato náhrada byla vyšší. 

Nezvyšuje se náhrada

„Dosavadní praxe při zjišťování zvýšené náhrady ukazuje, že mnohdy mzdové účetní nebo personalisté nepostupují v souladu s nařízením vlády a valorizují poskytovanou náhradu za ztrátu na výdělku, nikoliv průměrný výdělek před vznikem škody. Zaměstnanci by tak byli poškozeni,“ podotýká JUDr. Ladislav Jouza.

Příklad výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti:

Zaměstnanec měl před pracovním úrazem průměrný výdělek 25 000 korun a po úrazu měl na novém pracovišti výdělek 21 000 korun.  Rozdíl 4 000 korun představoval náhradu za ztrátu na výdělku.

Nesprávný postup: zaměstnavatel zvýší částku 4 000 korun o 5,2 % tedy o 208 korun na 4 208 korun. 

Správný postup: zvyšuje se průměrný výdělek 25 000 korun o 5,2 %, tedy o 1 300 korun na 26 300 korun.  Zaměstnanec bude dostávat náhradu ve výši 5 300 korun a nikoliv 4 208 korun. K tomu se připočítá částka 151 korun, takže náhrada bude ve výši 5 451. 

JUDr. Ladislav Jouza dále upozorňuje, že „valorizaci průměrného výdělku musí provést každý zaměstnavatel bez žádosti zaměstnance“.                             

Náklady na výživu pozůstalých

V případech smrtelného pracovního úrazu vznikají náklady na výživu pozůstalých, kdy zaměstnanec poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu jedné nebo více osobám. Podle § 271b zákoníku práce se při úhradě nákladů vychází z průměrného výdělku zaměstnance zjištěného před jeho smrtí. Pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat jedné osobě, přísluší jí náhrada ve výši 50 % průměrného výdělku zaměstnance, jedná-li se o více osob, je to 80 % průměrného výdělku zaměstnance, který v důsledku pracovního úrazu zemřel. Nové nařízení vlády zvyšuje o 5,2 % průměrný výdělek, z něhož se náhrada vypočítá.

Příklad: Zaměstnanec měl před smrtelným pracovním úrazem průměrný výdělek 28 000 korun. Na tuto částku byl průměrný výdělek zvýšen již předchozí valorizací. Vzhledem k tomu, že byl ženatý a má jedno dítě, náhrada na výživu pozůstalých byla ve výši 80 % tohoto výdělku, tedy 22 400 korun. Nové nařízení vlády   průměrný výdělek zvyšuje o 5,2 % na 29 456 Kč. Z toho 80 % na výživu pozůstalých je 23 564 Kč.  Tato částka se zvyšuje o 151 Kč na 23 715 Kč.

Navyšování náhrad ovšem opakovaně kritizují odbory. Podle nich by se v náhradách měl více odrážet růst mezd. Požadovaly navýšení o osm procent.

 JUDr. Ladislav Jouza + redakce AD
Foto: Pixabay