Zprávy z Evropské unie od Stálého zastoupení ČAK v Bruselu

Vybíráme nejdůležitější  zprávy z Evropské unie od Stálého zastoupení České advokátní komory v Bruselu z července 2019. Týkají se například předsednictví Finska v Radě EU nebo boje proti praní peněz, financování terorismu a dalších aktuálních témat. 

Vybíráme nejdůležitější  zprávy z Evropské unie od Stálého zastoupení České advokátní komory v Bruselu z července 2019. Týkají se například předsednictví Finska v Radě EU nebo boje proti praní peněz, financování terorismu a dalších aktuálních témat. 

 

Veřejná konzultace k návrhu Sdělení Komise o ochraně důvěrných informací pro soukromoprávní prosazování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže vnitrostátními soudy.

Evropská komise dne 29. července 2019 spustila veřejnou konzultaci k návrhu Sdělení o ochraně důvěrných informací pro soukromoprávní prosazování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže vnitrostátními soudy.

Cílem tohoto sdělení je pomoci vnitrostátním soudům při vyřizování žádostí o zpřístupnění důvěrných informací v řízeních pro soukromoprávní prosazování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže, a zejména v případě žalob o náhradu škody. Sdělení se konkrétně snaží pomoci vnitrostátním soudům při výběru účinných ochranných opatření s ohledem na zvláštní okolnosti případu, druh a stupeň citlivosti důvěrných informací. Tato opatření mohou být použita v rozsahu, v jakém jsou k dispozici v rámci vnitrostátních procesních pravidel, včetně práva na spravedlivý proces a práva na obhajobu, jak je uznávají právní předpisy EU a vnitrostátní právní předpisy, a v souladu s nimi. Sdělení není pro vnitrostátní soudy závazné a nemění stávající pravidla podle právních předpisů EU ani právních předpisů členských států. Nic v tomto sdělení by navíc nemělo být vykládáno tak, že umožňuje zpřístupnění důkazů chráněných na základě profesní povinnosti mlčenlivosti, tj. zásady důvěrnosti sdělení mezi právním zástupcem a jeho klientem. Rovněž zohledňuje relevantní aspekty směrnice o obchodním tajemství.

Konzultace bude probíhat do 18. října 2019 tohoto roku a cílovou skupinou jsou soudci, soudní úředníci, advokáti, ekonomové a akademici. Odpovědi budou následně zveřejněny s výjimkou těch, které budou jasně označené jako utajované.

Více informací je k dispozici v anglickém jazyce zde.

 

Finské předsednictví v Radě EU

Finsko se dne 1. července 2019 ujalo předsednictví v Radě EU. Úkolem předsednictví je zajistit na úrovni Rady pokrok v práci na právních předpisech EU a současně kontinuitu programu EU a řádný průběh legislativních postupů a spolupráce mezi členskými státy. V zájmu toho musí předsednictví fungovat jako spravedlivý a nestranný prostředník. Předsednictví řídí zasedání Rady v jednotlivých složeních (s výjimkou Rady pro zahraniční věci) a přípravných orgánů Rady, mezi něž patří stálé výbory, jako je Výbor stálých zástupců (Coreper), a pracovní skupiny a výbory zabývající se velmi specifickými tématy. Předsednictví dohlíží na řádný průběh jednání a správné uplatňování jednacího řádu Rady a jejích pracovních postupů. Organizuje rovněž formální a neformální zasedání v Bruselu i v zemi, která vykonává rotující předsednictví. Předsednictví také zastupuje Radu ve styku s jinými orgány EU, zejména s Komisí a Evropským parlamentem. Jeho úkolem je usilovat o dosažení dohody o legislativních návrzích prostřednictvím trialogů, neformálních jednání a zasedání dohodovacího výboru.

Finsko si pro své předsednictví zvolilo motto: „Udržitelná Evropa – udržitelná budoucnost“ a hlavními prioritami jsou: posílení společných hodnot a právního státu, konkurenceschopnější a sociálně inkluzivnější EU, posílení postavení EU jako globálního lídra v boji proti změně klimatu a komplexní ochrana bezpečnosti občanů. Finsko je prvním předsednictvím, které do činnosti Rady začlení nové priority strategické agendy na období 2019–2024.

 

Britská vláda publikovala Pokyny pro advokáty působící ve Velké Británii pro případ Brexitu bez dohody.

Britská vláda dne 9. srpna 2019 publikovala Pokyny pro advokáty působící ve Velké Británii pro případ Brexitu bez dohody. Advokáti s profesní kvalifikací ve Velké Británii ze zemí EU, Norska, Lichtenštejnska, Islandu a Švýcarska mohou nadále provozovat svou praxi ve VB s výjimkou Skotska, pokud absolvovali vstupní test, či naplnily podmínky tříleté praxe dle směrnice 98/5/ES o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace.

Advokáti, kteří obdrželi svou kvalifikaci v EU, Norsku, Lichtenštejnsku, Islandu a Švýcarsku musí naplnit jeden z následujících požadavků, aby mohli nadále provozovat advokátní praxi ve VB: požádat o uznání profesní kvalifikace ve VB, chtějí-li trvale provozovat praxi ve VB a nikoliv pod statusem evropského advokáta; registrovat se jako zahraniční advokát, chtějí-li poskytovat právní služby mimo vyhrazené aktivity ve spolupráci s advokátem s VB; poskytovat právní služby pod dohledem advokáta z VB; či poskytovat pouze služby, které nespadají do seznamu vyhrazených činností.

Evropští usazení advokáti, jež byli registrováni u příslušného orgánu před Brexitem, mohou provozovat své činnosti beze změny do 20. prosince 2020. Následně pokud chtějí v praxi pokračovat, musí podstoupit jednu z výše uvedených možností. Švýcarští advokáti, kteří jsou registrováni ve Velké Británii, či si nechali uznat svou profesní kvalifikaci ve Velké Británii, mohou v poskytování právních služeb pokračovat beze změny. Švýcarští advokáti užívající domácí titul pak musejí požádat o uznání profesní kvalifikace a registrovat se ve VB do 4 let od Brexitu. Velká Británie rovněž připraví nový systém pro uznávání profesních kvalifikací.

Podrobnější informace jsou, či budou zveřejněny k dispozici na stránkách britské vlády v anglickém jazyce zde.

 

Komise zaslala ČR výzvu kvůli neúplné transpozici směrnice o ochraně obětí trestného činu.

Evropská komise dne 25. července 2019 zaslala 9 členským státům, mezi nimiž je i Česká republika, výzvu s ohledem na neúplnou transpozici směrnice 2012/29/EU o ochraně obětí trestného činu. Směrnice byla přijata v říjnu 2012 a členské státy se zavázaly ji transponovat do národních právních řádů do 16. listopadu 2015. Členské státy, které výzvu obdržely, však některá ustanovení směrnice do vnitrostátních norem nepromítla, například právo oběti být informován o svých právech a o průběhu řízení, či právo na podporu a ochranu. Členské státy mají dva měsíce na zaslání odpovědi. V případě, že tak neučiní, nebo vysvětlení nebude pro Komisi dostatečně přesvědčivé, zašle státům odůvodněné stanovisko.

 

Komise postoupila Maďarsko Soudnímu dvoru EU.

Dne 25. července 2019 Komise rozhodla o tom, že postoupí Maďarsko Soudnímu dvoru EU k rozhodnutí vzhledem k tomu, že maďarská vnitrostátní legislativa kriminalizuje aktivity podporující žádosti o azyl a žádosti pro udělení trvalého pobytu a omezují právo žádat o azyl. Výzva k odstranění nesouladu tohoto zákona s evropským právem byla Maďarsku zaslána v červenci minulého roku. Následovalo odůvodněné stanovisko Komise z ledna letošního roku a jelikož v rámci analýzy odpovědi Maďarska Komise vyhodnotila, že většina adresovaných nedostatků stále nebyla napravena, rozhodla se záležitost předat Soudu. Nedostatky se zejména týkají omezení práva žadatele o azyl komunikovat a požádat o pomoc národní, mezinárodní a nevládní organizace tím, že tuto případnou pomoc maďarský zákon kriminalizuje, což je v rozporu se směrnicí 2011/95/EU a 2013/33/EU. Zároveň ústavní dodatek o udělení mezinárodní ochrany stanoví nové důvody pro nepřípustnost žádosti, jež limitují možnost udělení mezinárodní ochrany pouze na osoby, které přicházejí ze země, kde je jejich život, či svoboda v ohrožení. Tím došlo k vyloučení osob, které nejsou v zemi původu pronásledováni, přestože tato země nesplňuje náležitosti bezpečné třetí země, což je nad rámec uvedených směrnic rovněž v rozporu s Listinou základních práv EU.

Více informací je k dispozici v anglickém jazyce zde.

 

Komise postoupila případ Belgie Soudnímu dvoru.

Komise dne 25. července 2019 rovněž rozhodla o postoupení případu Belgie Soudnímu dvoru, jelikož Belgie správně neimplementovala pravidla o kalkulaci příjmu z nájmu, což může mít rozdílné daňové důsledky pro belgické rezidenty, kteří vlastní, nebo si chtějí pořídit nemovitost v zahraničí za účelem jejího pronájmu. Žádost Komise k Soudnímu dvoru o stanovení sankcí ve výši € 2 029 000 a dennímu úroku z prodlení ve výši € 22 076,55 do okamžiku uvedení norem do souladu s unijním právem, či vydání rozhodnutí vůči Belgii, je zaslána v kontextu rozhodnutí SDEU C-110/17 Komise v. Belgie z 12. dubna 2018, ve kterém soud rozhodl, že rozdílná pravidla pro stanovení daně z příjmu z pronájmu nemovitosti v a mimo Belgii porušuje čl. 63 SFEU a čl. 40 Dohody o EHP.

Více informací je k dispozici v anglickém jazyce zde.

 

Boj proti praní peněz a financování terorismu: Komise hodnotí rizika a vyzývá k lepšímu provádění pravidel.

Evropská komise dne 24. července 2019 přijala Sdělení a čtyři zprávy, jež si kladou za cíl podpořit evropské a vnitrostátní orgány v lepším zvládání rizik spojených s praním peněz a financováním terorismu. Přijetím 4. a 5. směrnice o boji proti praní peněz zavedla Junckerova Komise na úrovni EU pravidla a posílila funkci dohledu Evropského orgánu pro bankovnictví.

Ve zprávách Komise zdůrazňuje, že je nutné uvedené směrnice plně provést a zároveň, že v provádění pravidel Unie v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu je třeba vyřešit ještě řadu strukturálních nedostatků. Dnešní balíček poslouží jako základ pro budoucí politická rozhodnutí o posílení rámce EU pro boj proti praní peněz.

Zpráva o nadnárodním posouzení rizik obsahuje aktualizaci odvětvových rizik spojených s praním peněz a financováním terorismu. Komise ji od roku 2017 vydává každé dva roky a z té aktuální vyplývá, že většina doporučení vyplývajících z prvního nadnárodního posouzení rizik byla různými aktéry provedena. Určité horizontální nedostatky však přetrvávají, zejména pokud jde o anonymní produkty, identifikaci skutečných vlastníků a nové neregulované výrobky, jako jsou virtuální aktiva. Některé z nich se vyřeší nadcházejícím provedením 5. směrnice o boji proti praní peněz ve vnitrostátním právu. Ve zprávách o hodnocení nedávných případů praní peněz na vysokých úrovních finančního sektoru, o finančních zpravodajských jednotkách a o propojení centrálních registrů bankovních účtů se analyzují nedostatky v současném dohledu a spolupráci v oblasti praní peněz a způsoby jejich řešení.

Veškeré dokumenty jsou k dispozici v anglickém jazyce zde.

 

Zpráva Komise o dopadu pravidel EU na ochranu osobních údajů.

 Evropská komise dne 24. července 2019 zveřejnila Zprávu o dopadu nařízení EU na ochranu osobních údajů a o tom, jak lze provádění tohoto nařízení dále zlepšit. Zpráva dochází k závěru, že většina členských států zavedla nezbytný právní rámec, a že nový systém napomáhající prosazování pravidel na ochranu osobních údajů působí tak, jak má. Podniky rozvíjejí kulturu dodržování předpisů a občané si stále více uvědomují svá práva. Současně pokračuje sbližování směřující k přísnějším normám pro ochranu osobních údajů na mezinárodní úrovni. Zpráva Komise stanoví konkrétní kroky pro posílení těchto pravidel a jejich uplatňování:

Všechny členské státy kromě tří (Portugalska, Řecka a Slovinska) aktualizovaly své vnitrostátní právní předpisy na ochranu osobních údajů podle pravidel EU. Komise bude nadále sledovat právní předpisy členských států, aby se zajistilo, že vnitrostátní právní předpisy nepovedou k nadměrné regulaci.

Komise podpoří vytvoření „sady nástrojů“ GDPR pro podniky, která by měla usnadnit dosažení souladu s nařízením, např. prostřednictvím standardních smluvních doložek, kodexů chování a nových mechanismů pro vydávání osvědčení. Kromě toho bude Komise v uplatňování pravidel podporovat malé a střední podniky.

Nařízení dává vnitrostátním orgánům pro ochranu osobních údajů větší pravomoc prosazovat pravidla. Orgány pro ochranu osobních údajů také těsněji spolupracují s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů. Do konce června 2019 bylo prostřednictvím mechanismu spolupráce řešeno 516 přeshraničních případů.

Stále větší počet zemí na celém světě zavádí moderní pravidla na ochranu osobních údajů, a využívají při tom jako referenční model příslušnou normu EU. Toto vzestupné sbližování otevírá nové příležitosti pro bezpečné datové toky mezi EU a třetími zeměmi.

Kompletní zpráva i sdělení jsou k dispozici v anglickém jazyce zde.

 

Průzkum Rady EU ohledně používání nástrojů IT soudy členských států.

Rada EU dne 19. července 2019 publikovala průzkum, který provedla za účelem zjištění, do jaké míry soudy členských států EU používají ke své práci nástroje IT. Z průzkumu vyplynulo, že výsledky se napříč členskými státy podstatným způsobem liší. Zatímco většina zemí již implementovala digitální systémy pro řízení případů, úroveň automatizace a aplikace těchto systémů je velmi nevyrovnaná.

Například Malta, Litva a Itálie umožňují přímý přístup občanů ke spisům v civilních věcech online, Česká republika přístup umožňuje pouze v insolvenčních řízeních a Španělsko v řízeních, kde není vyžadováno právní zastoupení, například u platebního příkazu. Estonsko je v této oblasti v popředí, jelikož již implementovalo komunikační nástroje použitelné pro komunikaci mezi advokáty a soudy, což umožňuje, aby všechna podání a dokumentace byly soudu předkládány v digitální podobě a zároveň transparentní monitoring průběhu řízení. Podobně na tom je Rakousko a Dánsko.

Na Slovensku a v Nizozemsku lze digitálně sledovat cca 20 % případů. Chorvatsko a Kypr zatím žádné způsoby elektronické komunikace nezavedly. Soudní dvůr rovněž aktuálně pracuje na nástrojích, jež si kladou za cíl propojit a zefektivnit ty, již aktuálně dostupné. Tento systém SDEU se interně nazývá „SIGA“.

Kompletní průzkum je k dispozici v anglickém jazyce zde.

 

Evropská komise učinila další krok na ochranu polských soudců před politickou kontrolou.

Evropská komise dne 17. července 2019 učinila další krok v probíhajícím řízení o porušení Smlouvy proti Polsku a v souvislosti s novým disciplinárním režimem pro polské soudce zaslala odůvodněné stanovisko. Komise toto řízení o porušení Smlouvy zahájila dne 3. dubna 2019 na základě nově zavedeného disciplinárního režimu, který dle Komise oslabuje nezávislost polských soudců a nezajišťuje nezbytné záruky, které by soudce chránily před politickou kontrolou, jak požaduje Soudní dvůr EU.

Polské právo konkrétně umožňuje podrobit soudce obecných soudů disciplinárnímu vyšetřování

Nový disciplinární režim nezaručuje nezávislost a nestrannost disciplinární komory Nejvyššího soudu, kterou tvoří pouze soudci vybraní Národní radou pro justici, již zase jmenuje polský parlament (Sejm). Tento disciplinární režim rovněž nezajišťuje, že o disciplinárních řízeních vedených proti soudcům obecných soudů rozhodne v prvním stupni soud „zřízený zákonem“. Namísto toho opravňuje předsedu disciplinární komory, aby určil „ad hoc“ a s téměř neomezeným prostorem pro vlastní uvážení disciplinární soud prvního stupně, který daný případ projedná. Polské orgány mají nyní dva měsíce na to, aby přijaly nezbytná opatření, a dosáhly tak souladu s odůvodněným stanoviskem. Jestliže Polsko nepřijme příslušná opatření, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU.

Více informací je k dispozici v anglickém jazyce zde.

 

Posilování právního státu s pomocí lepší informovanosti, ročního cyklu monitorování a účinnějšího prosazování.

Dne 17. července 2019 Evropská komise rozhodla o řadě opatření, která mají za cíl právní stát v Evropě posílit. Evropský projekt se opírá o setrvalé dodržování právního státu, což je předpokladem pro požívání základních práv občany a zachování vzájemné důvěry mezi členskými státy.

Výsledky zveřejněného průzkumu veřejného mínění Eurobarometr ukazují, že více než 80 % občanů přikládá dodržování zásad právního státu velký význam a domnívá se, že situaci je třeba zlepšit. Celkem 89 % občanů uvádí, že je nezbytné, aby byly zásady právního státu dodržovány ve všech ostatních členských státech EU. Komise seskupila své nadcházející iniciativy do třech oblastí: prosazování kultury právního státu, prevence vzniku problémů v oblasti právního státu a účinná reakce na porušování zásad právního státu.

Kompletní sdělení Komise k posilování právního státu je k dispozici v českém jazyce zde.

 

Ministři spravedlnosti jednali v Helsinkách o posílení právního státu a spolupráce v trestních věcech.

V rámci zasedání ministrů spravedlnosti členských států EU, které se uskutečnilo pod záštitou Finského předsednictví v Radě dne 19. července 2019v Helsinkách, se ministři zaměřili zejména na možnosti zlepšení dostupných nástrojů spolupráce na poli justice, pro vytvoření důvěry mezi členskými státy.

Ve druhé části jednání se zaměřili na to, kam by se mohla justiční spolupráce v trestních věcech dále ubírat. Předmětem jednání bylo jednak téma přeplněných věznic a podmínky výkonu trestu odnětí svobody a vazby. Ministři také diskutovali potřebu širší aplikace alternativních trestů.

Více informací je k dispozici v anglickém jazyce zde.

 

Obchodní jednání mezi EU a USA: průlom u vzájemného uznávání léčiv.

Evropské unii a Spojeným státům se dne 11. července 2019 podařilo naplnit důležitou část společného prohlášení, na němž se předseda Komise s Americkým prezidentem shodli v červenci 2018. V pozitivním transatlantickém obchodním programu stanoveném ve společném prohlášení se obě strany zavázaly k tomu, že omezí překážky a zvýší objem obchodu v řadě odvětví, včetně léčiv.

Úřad pro potraviny a léčiva Spojených států (Food and Drug Administration, FDA) jako poslední členský stát uznal Slovensko, čímž je beze zbytku provedena dohoda mezi EU a USA o vzájemném uznávání léčivých přípravků (MRA), pokud jde o kontroly závodů na výrobu humánních léčivých přípravků na území obou stran. Obě strany tak mají možnost uvádět léčiva na trh rychleji a levněji. Na Evropu a USA dohromady připadá více než 80 % celosvětového prodeje nových léčivých přípravků. Díky úplnému provedení této dohody budou moci jak zástupci průmyslu, tak i veřejné orgány na obou stranách uvolnit zdroje, které bude možné využít ke kontrolám továren v jiných zemích, které jsou velkými výrobci léčiv.

Více informací je k dispozici v českém jazyce zde.

 

Soudní dvůr EU: jmenování tří soudců.

 Zástupci vlád členských států dne 10. července 2019 jmenovali tři soudce Soudního dvora Evropské unie. Nils Wahl (Švédsko) byl jmenován soudcem Soudního dvora na období od 7. října 2019 do 6. října 2024. Od 7. října 2019 nahradí Carla Gustava Fernlunda po jeho odstoupení. Roberto Mastroianni (Itálie) a Ornella Porchiová (Itálie) byli jmenováni soudci Tribunálu. Jejich funkční období potrvá od 1. září 2019 do 31. srpna 2025. Tato jmenování jsou součástí částečné obměny složení Tribunálu, kdy dne 31. srpna 2019 skončí funkční období 23 soudců.

 

Rozpočet EU na rok 2020: Rada se dohodla na svém postoji.

 Velvyslanci při EU dne 10. července 21019 přijali postoj Rady k návrhu rozpočtu EU na rok 2020. Po formálním přijetí Radou bude tento postoj sloužit předsednictví jako mandát při jednáních s Evropským parlamentem. Postoj Rady pro rozpočet na příští rok dosahuje celkové výše 166,8 miliard eur v prostředcích na závazky a 153,1 miliard eur v prostředcích na platby.

V porovnání s rokem 2019 se jedná o nárůst o 0,6 % u prostředků na závazky a o 3,3 % u prostředků na platby. Navýšení prostředků na platby souvisí s urychlením provádění programů ke konci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020. Mělo by umožnit, aby byly včas uhrazeny rozpočtové závazky a zabránilo se tak hromadění nevypořádaných závazků, zejména v rámci politiky soudržnosti, kde provádění programů probíhá zrychleně. Dohodnuté částky vycházejí z předpokladu, že Spojené království se bude nadále plně podílet na financování a plnění unijního rozpočtu do konce roku 2020.

Více informací je k dispozici v českém jazyce zde.

 

Hospodářské a fiskální politiky a politiky zaměstnanosti: doporučení pro jednotlivé země.

 Dne 9. července 2019 přijala Rada letošní doporučení a stanoviska k hospodářským a fiskálním politikám členských států a jejich politikám zaměstnanosti. Cílem doporučení je povzbudit členské státy, aby modernizací ekonomik zvyšovaly svůj růstový potenciál, a dále posilovaly svoji odolnost. Navzdory globální nejistotě a méně příznivým podmínkám se v roce 2020 očekává růst ekonomik všech členských států a rekordně nízká míra nezaměstnanosti. V tomto kontextu se doporučení pro jednotlivé země zaměřují na provádění účinných strukturálních reforem, podporu investičních strategií a také odpovědných fiskálních politik.

Ve vztahu k ČR Rada konstatovala, že podle prognózy ČR v letech 2019 a 2020 dodrží ustanovení Paktu o stabilitě a růstu. Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí čelí Česká republika středně velkým rizikům, zejména v souvislosti se stárnutím obyvatelstva – výdaje na důchod by měly do roku 2070 vzrůst o dva procentní body HDP a rovněž výdaje na zdravotní péči o jeden procentní bod HDP.

Rada uvádí, že nedávná opatření přispěla ke zlepšení přiměřenosti důchodů, nicméně valorizace nebyla doplněna o politická opatření, jež by zlepšila udržitelnost. Novela zákona o České národní bance pro závazné stanovení limitů hypotečních úvěrů by posílila finanční stabilitu ČR a snížila rizika pro dlužníky. V rámci veřejných zakázek částečně přetrvává problém s korupcí.

Trh práce vykazuje velmi dobré výsledky, stále však nedošlo k využití potenciálu žen s malými dětmi, osob s nízkou kvalifikací a osob se zdravotním postižením. Flexibilita zaměstnání zůstává poměrně nízká, nedostačují rovněž kapacity cenově dostupné péče o děti. Ekonomika zaměřená na průmyslovou výrobu si žádá investice do vzdělání a odborné přípravy. Zvýšení atraktivity a standardů kvality učitelského povolání by mělo být prioritou.

Kompletní text doporučení je k dispozici v českém jazyce zde.

 

Evropská Rada jmenovala nové vedoucí představitele EU.

Evropská rada dne 2. července 2019 zvolila Charlese Michela předsedou Evropské rady. Předseda Evropské rady byl zvolen na období od 1. prosince 2019 do 31. května 2022. Funkční období předsedy Evropské rady trvá dva a půl roku a lze jej jednou obnovit. Evropská rada rovněž uvítala rozhodnutí hlav států a předsedů vlád členských států, jejichž měnou je euro, o jmenování Charlese Michela předsedou euro summitu na totéž funkční období. Evropská rada dále přijala rozhodnutí, kterým se Evropskému parlamentu jako kandidátka na funkci předsedkyně Evropské komise navrhuje Ursula von der Leyenová. Navrženou kandidátku musí zvolit Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů.

Evropská rada rovněž dospěla k názoru, že vhodným kandidátem na funkci vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku je Josep Borrell Fontelles. K tomu, aby Evropská rada mohla vysokého představitele formálně jmenovat, je zapotřebí souhlasu nově zvoleného předsedy Komise. Předseda Komise, vysoký představitel a ostatní členové Komise podléhají jako sbor schválení Evropským parlamentem, a to před jejich formálním jmenováním Evropskou radou. Jejich funkční období bude trvat 5 let od konce funkčního období stávající Komise, tj. do 31. října 2024. Vhodnou kandidátkou na funkci prezidentky Evropské centrální banky je dle Evropské rady Christine Lagardeová. Evropská rada přijme formální rozhodnutí o jejím jmenování na základě doporučení Rady a po konzultaci Evropského parlamentu a Rady guvernérů Evropské centrální banky. Funkční období prezidenta Evropské centrální banky je osmileté a nelze jej obnovit.

 

Spravedlivé zdanění: EU zavádí nový systém řešení daňových sporů mezi členskými státy.

 Dne 1. července 2019 vstoupily v platnost nová pravidla zajišťující rychlejší řešení daňových sporů mezi členskými státy. Pro podniky a občany, kteří zažívají problémy s dvojím zdaněním, tato pravidla slibují větší právní jistotu. Systém má pomoci nalézt řešení daňových sporů mezi členskými státy, které mohou vzniknout při výkladu a uplatňování mezinárodních dohod a úmluv o zamezení dvojího zdanění. Odhaduje se, že v současnosti v EU probíhá 2000 takových sporů, z nichž přibližně 900 těchto řízení trvá více než dva roky.

Díky novému mechanismu budou podniky i občané moci řešit spory související s daňovými dohodami rychleji a efektivněji. Zejména se to týká sporů spojených s dvojím zdaněním, které pro daňové poplatníky představuje velkou překážku vytvářející nejistotu, zbytečné náklady a problémy s peněžními toky. Nová směrnice zároveň do daňových sporů v EU přináší větší transparentnost.

Více informací je k dispozici v anglickém jazyce zde.

 

HCCH přijala závěrečný akt Úmluvy o uznávání a výkonu cizích rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.

 Haagská konference o mezinárodním právu soukromém (HCCH) dne 2. července 2019 v rámci svého 22. Diplomatického zasedání přijala závěrečný akt Úmluvy o uznávání a výkonu cizích rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Úmluva má za cíl posílit právní jistotu a předvídatelnost rozhodnutí, snížení transakčních nákladů a soudních poplatků v přeshraničních sporech. Úmluva otevírá nové možnosti v oblasti mezinárodního řešení sporů a vyplňuje mezeru, která doposud v oblasti mezinárodního práva soukromého existovala. Prvním státem, jež oficiálně Úmluvu podepsal, byl Uruguay.

Text Úmluvy je k dispozici v anglickém jazyce zde.

 

OECD publikovala Rámec pro mezinárodní výměnu pravidel pro povinné zveřejňovaní informací ohledně společných standardů oznamování (CRS) uspořádání za účelem vyhýbání se daňovým povinnostem a neprůhledných offshorových struktur.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dne 27. června 2019 publikovala Rámec pro mezinárodní výměnu pravidel pro povinné zveřejňovaní informací ohledně společných standardů oznamování (CRS) uspořádání za účelem vyhýbání se daňovým povinnostem a neprůhledných offshorových struktur.

Dokument byl publikován za účelem zlepšení výměny informací, které OECD na základě povinného oznamování informací ohledně společných standardů oznamování doposud obdržela. Právní záruky pro výměnu informací budou zajištěny mnohostrannou dohodou příslušných orgánů, jež zajistí, že jurisdikce, která informace obdržela na základě povinného oznamování, může tyto informace sdílet se všemi jurisdikcemi, ve kterých jsou relevantní daňoví poplatníci daňovými residenty. To umožní daňovým orgánům podnikat případné kroky jak vůči daňovým poplatníkům, tak i vůči zprostředkovatelům, jež se účastní na strukturách podléhajících povinnému oznamování.

Kompletní dokument je k dispozici v anglickém jazyce zde.

 

Odbor mezinárodních vztahů ČAK

Go to TOP