Podle rozsudku SD EU ve věci C-507/17 Google LLC, právní nástupkyně Google Inc. v. Commission nationale de l’informatique et des libertés (CNIL) není provozovatel vyhledávače povinen odstranit odkazy ze všech mutací svého vyhledávače. Má však povinnost odstranit odkazy z mutací pro všechny členské státy a přijmout opatření bránící uživatelům internetu v tom, aby měli z členských států přístup k dotčeným odkazům přítomným v mutacích tohoto vyhledávače pro státy mimo EU.

Rozhodnutím ze dne 10. března 2016 předsedkyně Commission nationale de l’informatique et des libertés (Národní komise pro informatiku a svobody, CNIL) (Francie) uložila společnosti Google Inc. sankci ve výši 100 000 eur z důvodu, že tato společnost odmítla poté, co vyhověla žádosti o odstranění odkazů, odstranit tyto odkazy ze všech domén odpovídajících svými koncovkami mutacím jejího vyhledávače.

Google Inc., kterou CNIL vyzvala dne 21. května 2015 k tomu, aby odkazy odstranila ze všech domén svého vyhledávače, toto odmítla a odstranila dotčené odkazy pouze z výsledků zobrazujících se po vyhledávání z mutací jejího vyhledávače pro členské státy. Google Inc. se obrátila na Conseil d’État (Státní rada, Francie) a požadovala, aby bylo rozhodnutí ze dne 10. března 2016 zrušeno. Podle jejího názoru totiž z práva na odstranění odkazů nutně nevyplývá, že by sporné odkazy měly být odstraněny bez zeměpisného omezení ze všech domén jejího vyhledávače.

Conseil d’État (Státní rada) se obrátila na Soudní dvůr s několika předběžnými otázkami, jelikož si přála zjistit, zda musí být unijní právní úprava chránící osobní údaje1 vykládána v tom smyslu, že pokud provozovatel vyhledávače vyhoví žádosti o odstranění odkazů, je povinen odkazy odstranit ze všech mutací svého vyhledávače, anebo je naopak musí odstranit pouze z mutací vyhledávače pro všechny členské státy, resp. pouze z mutace pro členský stát bydliště žadatele o odstranění odkazů.

V rozsudku Soudní dvůr připomíná, že již rozhodl, že provozovatel vyhledávače musí vymazat ze zobrazeného seznamu výsledků vyhledávání provedeného na základě jména osoby odkazy na internetové stránky zveřejněné třetími osobami a obsahující informace týkající se této osoby rovněž v případě, že toto jméno nebo tyto informace nebyly předtím nebo současně vymazány z uvedených internetových stránek, a to případně i tehdy, jestliže je jejich zveřejnění na uvedených stránkách samo o sobě v souladu se zákonem.

Soudní dvůr dále konstatuje, že provozovna společnosti Google Inc. na francouzském území vykonává činnosti, zejména komerční a reklamní, které jsou neoddělitelně spojeny se zpracováním osobních údajů pro potřeby fungování dotčeného vyhledávače, a že na tento vyhledávač musí být vzhledem ke vzájemné propustnosti národních mutací pohlíženo tak, že v rámci činnosti francouzské provozovny Google Inc. provádí jediné zpracování osobních údajů. Taková situace tedy spadá do územní působnosti unijních právních předpisů na ochranu osobních údajů.

Soudní dvůr zdůrazňuje, že to, že mají uživatelé internetu, a zejména uživatelé mimo Unii, v globalizovaném světě přístup k odkazům na informace o osobě, jejíž středisko zájmů se nachází v Unii, může mít na takovou osobu přímý a podstatný dopad v samotné Unii, takže odstranění odkazů pro celý svět by zcela naplnilo cíl spočívající v ochraně osobních údajů, o kterou unijní právní úprava usiluje. Upřesňuje však, že mnohé třetí státy právo na odstranění odkazů neznají nebo k němu přistupují jinak. Soudní dvůr dodává, že právo na ochranu osobních údajů není absolutním právem, nýbrž musí být posuzováno v souvislosti se svou funkcí ve společnosti a v souladu se zásadou proporcionality vyváženo s ostatními základními právy. Rovnováha mezi právem na respektování soukromého života a na ochranu osobních údajů na straně jedné a svobodou informací pro uživatele internetu na straně druhé se krom toho může po celém světě významně lišit.

Z předpisů přitom nevyplývá, že by unijní normotvůrce takové poměřování prováděl, pokud jde o dosah výmazu mimo Unii, ani že se rozhodl dát právům jednotlivců účinky přesahující území členských států. Nevyplývá z nich ani to, že měl v úmyslu uložit takovému hospodářskému subjektu, jako je společnost Google, povinnost odstranit odkazy i v národních mutacích jeho vyhledávače nad rámec členských států. Unijní právo navíc nemá nástroje a mechanismy spolupráce pro účely odstraňování odkazů mimo Unii.

Soudní dvůr tak dospěl k závěru, že za současného stavu unijní právo neukládá provozovateli vyhledávače, který vyhoví žádosti subjektu údajů o odstranění odkazů, a případně v návaznosti na vydání příkazu dozorovým úřadem či soudem členského státu, povinnost odstranit odkazy ze všech mutací svého vyhledávače, která by vyplývala z unijního práva.

Unijní právo však ukládá provozovateli vyhledávače povinnost odstranit odkazy z mutací svého vyhledávače pro všechny členské státy a přijmout dostatečně účinná opatření k zajištění účinné ochrany základních práv subjektu údajů. Zároveň s odstraněním takových odkazů je třeba v případě potřeby přijmout opatření, kterými bude uživatelům internetu vyhledávajícím jméno subjektu údajů v jednom z členských států účinným způsobem zabráněno v tom, aby měli prostřednictvím seznamu výsledků vyhledávání z mutace tohoto vyhledávače pro stát „mimo EU“ přístup k odkazům, jež byly předmětem této žádosti o výmaz, nebo jim toto alespoň velmi ztíží. Předkládající soud musí ověřit, zda opatření, která společnost Google Inc. zavedla, splňují tyto požadavky.

Soudní dvůr konečně konstatuje, že unijní právo sice za současného stavu neukládá povinnost, aby byly odkazy odstraněny ze všech mutací dotčeného vyhledávače, ale ani to nezakazuje. Úřady členského státu proto mají pravomoc poměřit právo subjektu údajů na respektování soukromého života a na ochranu jeho osobních údajů na straně jedné s právem na informace na straně druhé z pohledu vnitrostátního standardu pro ochranu základních práv a v návaznosti na to případně provozovateli tohoto vyhledávače uložit povinnost, aby odkazy odstranil ze všech mutací uvedeného vyhledávače.

Zdroj: Soudní dvůr EU

Foto: Pixabay