Nástup nových soudců do funkce bude představovat třetí fázi reformy soudní struktury Evropské unie

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/2422 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění Protokol č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie (dále jen „statut“), tvoří právní rámec reformy soudní struktury Soudního dvora Evropské unie. Toto nařízení upravuje zvyšování počtu soudců Tribunálu Evropské unie ve třech po sobě jdoucích fázích tak, aby byl Tribunál v září 2019 složen ze dvou soudců za každý členský stát.

Tribunál, který je v současnosti složen ze 46 soudců, přivítá dne 26. září 2019 sedm nových soudců. Složení přísahy těchto nových soudců bude představovat třetí a poslední fázi této reformy zahájené v roce 2015. V této souvislosti přijal Tribunál různá opatření, aby se na tuto kvantitativní změnu připravil a aby mohli soudci v tomto širším počtu pracovat efektivně.

Zaprvé byla přehodnocena organizace soudu s ohledem na vyšší počet soudců, kteří jej budou tvořit. Počet senátů Tribunálu bude navýšen z devíti na deset. Každý senát bude složen z pěti soudců, čímž není dotčena možnost zřízení senátů složených ze šesti soudců, jakmile budou všichni soudci jmenováni.

Zadruhé byl přehodnocen způsob obsazování soudních kolegií v zájmu zajištění možnosti jejich diverzifikovanějšího složení. Za stávajícího stavu je senát složený z pěti soudců rozdělen do dvou stálých soudních kolegií, jimž předsedá tentýž předseda senátu. Do budoucna se Tribunál rozhodl zvýšit počet soudních kolegií, přičemž bude zajištěno střídání soudců. Senát složený z pěti soudců bude moci vytvořit šest soudních kolegií a senát složený ze šesti soudců deset soudních kolegií.

Zatřetí byl změněn způsob obsazování velkého senátu (složený z 15 soudců), aby se soudcům, kteří nejsou předsedy senátů, umožnilo zasedat v něm tak, jak mu budou věci postupně předávány. Na rozdíl od stávajícího způsobu obsazování, kdy je stanovena účast předsedy, místopředsedy, všech předsedů senátů a soudců senátu, který byl původně věcí pověřen, je v rámci nového způsobu obsazování stanovena účast předsedy, místopředsedy, omezeného počtu předsedů senátů, soudců senátu, který byl původně věcí pověřen, a dalších soudců vybíraných střídavě na základě pořadí podle délky výkonu funkce a podle pořadí opačného.

Začtvrté Tribunál rozhodl o specializaci svých senátů. Z deseti senátů Tribunálu budou čtyři projednávat věci z oblasti veřejné služby[1] a šest bude rozhodovat ve věcech týkajících se duševního vlastnictví[2]. Všechny ostatní věci budou rozdělovány mezi všechny senáty. Tribunál v této souvislosti zachoval systém přidělování věcí, který je stanoven v jeho jednacím řádu a řídí se pravidlem pořadí zápisu věcí do rejstříku, přičemž nejsou dotčeny výjimky z tohoto pravidla, je-li zjištěna vzájemná souvislost určitých věcí (věci, které mají tentýž předmět, spadají do téže série věcí nebo jsou z právního hlediska podobné) a dále za účelem zajištění vyváženého rozdělení pracovního zatížení; tento systém nicméně upravil tak, aby se zohlednila relativní specializace senátů.

Zapáté se Tribunál rozhodl posílit účast předsedy a místopředsedy na soudní činnosti. Z důvodů souvisejících s rozsahem jejich úkolů bylo potvrzeno, že předseda a místopředseda nebudou působit jako soudci konající soudcovskou činnost v plném rozsahu v rámci soudních kolegií. Naproti tomu bylo rozhodnuto, že předseda bude napříště nahrazovat soudce, na jejichž straně nastala překážka (v současnosti nahrazení zajišťuje místopředseda). Místopředseda, který bude mít i nadále za úkol přispívat k zachovávání soudržnosti judikatury, bude kromě toho zasedat v rozšířených soudních kolegiích složených z pěti soudců, a to v rozsahu jedné věci za každý senát za rok.

Rozhodnutí Tribunálu byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou již dostupná na internetových stránkách Curia[3].

Složení velkého senátu (Úř. věst. 2019, C 172, s. 2)

Kritéria přidělování věcí senátům (Úř. věst. 2019, C 246, s. 2)

Způsob určování soudce, který nahradí soudce, na jehož straně nastala překážka (Úř. věst. 2019, C 263, s. 2)

Tato rozhodnutí byla přijata na období od 26. září 2019 do 31. srpna 2022.

S pomocí tohoto souboru opatření hodlá Tribunál, s podporou své soudní kanceláře a společných útvarů orgánu, vytěžit v zájmu procesních subjektů co největší prospěch z rozšíření počtu svých členů, o němž rozhodl zákonodárce. Cíl spočívající v přijímání kvalitních rozhodnutí v co nejkratším čase zůstává jeho trvalou prioritou.

Zdroj: Soudní dvůr EU

[1] Jedná se o žaloby podávané na základě článku 270 SFEU a případně článku 50a Protokolu o statutu Soudního dvora Evropské unie

[2] Jedná se o žaloby podávané proti rozhodnutím odvolacích senátů Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a Odrůdového úřadu Společenství (CPVO).

[3] Je třeba podotknout, že na období od 1. do 26. září 2019 přijal Tribunál rozhodnutí o pokračování soudní činnosti (Úř. věst. 2019, C 238, s. 2).