Vznikající ulice v Kroměříži ponese jméno advokáta, novináře a politika Jana Kozánka. Dne 30. srpna 2019 to jednomyslně schválili kroměřížští zastupitelé. „Myslím si, že tato osobnost by neměla z Kroměříže zmizet,“ uvedla místostarostka Daniela Hebnarová.

Kozánek vystudoval filozofii a práva v Olomouci. Pracoval jako advokát a úředník, od roku 1867 do roku 1890 byl s dvouletou přestávkou poslancem Moravského zemského sněmu. V Kroměříži, v níž dlouhá léta žil, se angažoval ve veřejném životě. V letech 1845–1848 působil na praxi u advokáta Dr. K. Dietricha v Opavě. Rovněž jeho syn Karel Kozánek působil jako advokát a hudební organizátor, stejně jako další syn Emil Kozánek.

Jan Kozánek se v roce 1848 vyjadřoval i k otázce státoprávního uspořádání Čech, Moravy a Slezska. Organizoval kulturní podniky a setkání. V Havlíčkových Národních novinách kritizoval odmítavý postoj slovanských Moravanů ke sblížení s Čechami „Vědí Němci dobře, že když bratr s bratrem, Moravan s Čechem se nespojí, násilné jich různé přilepení k Německu patrně se usnadní, “ napsal. Zároveň uvedl: „Proti Čechům rozšiřuje se zde systematicky zášť a kyselost, a to všelikým dovoleným i nedovoleným, motorným i nemotorným způsobem. Proto prý Čechové chtějí spojení s Moravou, aby se z bohatství moravského co hladovci najedli; o Praze nemluví se zde jinak, než jakobychom tam navšední den i ve svátek německé maso jedli a krev Němců pili; nejinak než jako Turci a Mamelukové nakládáme s Němci, těmi „ubohými“ podrobenci svými! Proto jsme chtěli spojiti se s Moravou, abychom všechny úřady jen do Prahy a do Čech dostali a tak se na moravské outraty vyživili!“

V roce 1849 v korespondenci vytkl městským úředníkům v Přerově onikání. On sám prosil o užívání oslovení „Vy“, protože užívání plurálu „Oni“ prý bylo zavedeno podle německého způsobu.

V roce 1882 patřil mezi spoluzakladatele českého gymnázia v Kroměříži. Přispěl také k založení rolnických škol v Přerově a Kroměříži.  Byl zakladatelem a protektorem spolku Radhošť, zaměřeného na podporu moravských studentů v Praze, a roku 1880 byl jmenován členem Státního soudního dvora. Zakládal také rolnickou záložnu v Kroměříži. Ta byla roku 1872 vládou rozpuštěna, ale Kozánek zachránil část jejího rezervního fondu, která pak mohla být použita na zřízení české průmyslové školy v Kroměříži. V roce 1889 obdržel od císaře ke svým 70. narozeninám Řád železné koruny.

Kozánkovic kroměřížská vila byla centrem kulturních besed a politických debat. Častými hosty tu bývali skladatel Antonín Dvořák, Vítězslav Novák, Pavel Kovařovic, ale také houslista František Ondříček, Jaroslav Kocián, pěvkyně Ema Destinová z herců Eduard Vojan, Hana Kvapilová Otilie Sklenářová-Malá, cestovatel Emil Vráz.

Po listopadu 1989 byla vila sídlem mnoha různých firem, v současnosti prochází kontroverzní přestavbou na byty. Jan Kozánek zemřel v roce 1890, je pohřbený na kroměřížském hřbitově. Letos od Kozánkova narození uplynulo 200 let.

Foto: Portrét Jana Kozánka (autor neznámý), náhledové foto Kozánkova vila (Wikimedia Commons, foto p. Patka). 

Autorka: Mgr. Hana Kejhová, MPA.