Poslanci se vrátí k debatě o umístění úmrtních knih na matrikách

Sněmovna se bude muset vrátit k diskusi o zkrácení lhůty pro uchovávání úmrtních knih na matričních úřadech ze 75 let o třetinu. Horní komora dnes poslancům vrátila vládní novelu, podle níž by si lidé nemuseli shánět úřední překlady matričních dokladů, s doporučením změnu do předlohy vtělit. Sněmovna už obdobný návrh odmítla. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka by stěhování knih bylo zátěží pro matriky i archivy, kam by mělo být nárazově přesunuto 25 ročníků úmrtních knih, a zvedly by se náklady na jejich digitalizaci.

Zkrácení lhůty pro uchovávání úmrtních knih na matričních úřadech ze 75 na 50 let prosadila při projednávání novely na plénu a dříve ve výboru pro územní rozvoj senátorka Jitka Seitlová. Matriky podle ní musí nyní uchovávat knihy založené někdy i v 18. století. Lidé mají právo do těchto knih nahlédnout z badatelských či genealogických důvodů po 30 letech od provedení posledního zápisu. Matrikářky podle Seitlové ale zatěžuje, když musí být nahlížení do knih přítomny. Seitlová uspěla na plénu také s návrhem, aby výpisy z matrik bylo možné získávat i korespondenčně.

Vládní novela v návaznosti na unijní předpisy o volném pohybu osob počítá také s tím, že lidem bude místo úředního překladu matričních dokladů stačit vícejazyčný standardní formulář. Potřeba úředního překladu odpadá mimo jiné u rodného, oddacího nebo úmrtního listu, dokladu o registrovaném partnerství, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a ke vstupu do registrovaného partnerství a u ověřeného výstupu z registru obyvatel. K ověření podpisu na cizojazyčných listinách tak nebude nutný úřední překlad těchto listin.

Lidé s elektronickým občanským průkazem si navíc budou moci podle novely zřídit a spravovat datovou schránku výlučně elektronicky, bez nutnosti návštěvy příslušného úřadu. Vládní předloha ale také zvýší poplatek za nahlédnutí na konkrétní matriční zápis a do podkladů k němu z 20 korun na 50 korun. Za vyhledávání v matričních knihách nebo sbírkách listin vedených do konce roku 1958 mají lidé platit 200 korun za každou i započatou hodinu práce úředníka.

 Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay

 

Go to TOP