Senát dne 14. srpna 2019 podpořil odklad spuštění elektronického systému tvorby zákonů až od roku 2022, jak už předtím schválila Sněmovna. Vláda původně navrhla jen roční odklad, ale Sněmovna ho o rok prodloužila. Senát však dnes tento vládní návrh přesto vrátil Sněmovně s pozměňovacím návrhem. Chce z něj vypustit všechny ostatní změny v souvisejících zákonech, zůstalo by jen zmíněné ustanovení o odkladu účinnosti. Senát to schválil na návrh svého ústavně-právního výboru.

Zavedení elektronické podoby Sbírky zákonů a systému tvorby zákonů schválil Parlament v polovině roku 2016. Plné spuštění bylo naplánováno na počátek příštího roku. Senát ale navazující změny zákonů tehdy neprojednal s cílem přimět Sněmovnu k tomu, aby horní komoře změnou ústavy prodloužila měsíční lhůtu k projednávání zákonů na dvojnásobek, čemuž poslanci nevyhověli. Senátoři dnes tuto předlohu z roku 2016 zamítli.

Vláda proto musela předložit balíček doprovodných změn zákonů znovu. Právě snaha o prodloužení lhůty pro projednávání zákonů v Senátu na 60 dní je jedním z motivů pozměňovacího návrhu. Některým senátorům také vadí, že Sněmovna z vládního návrhu vypustila zákony podle článku 40 ústavy, které vyžadují souhlas Sněmovny i Senátu. Jde o novely volebních zákonů a zákona o jednacím řádu Senátu.

Sněmovna do návrhu přijala některé poslanecké návrhy. Například součástí každého návrhu nového zákona bude seznam povinností, které by přinesl. Seznam ve formě tabulky by obsahoval i přehled sankcí hrozících při jejich neplnění a přehled rušených povinností. Cílem je, aby se lidé včetně třeba podnikatelů snadněji orientovali v právních předpisech.

Elektronická Sbírka zákonů má zvýšit dostupnost, přehlednost a srozumitelnost platného práva. Cílem je zajistit, aby si lidé mohli prostřednictvím internetu bezplatně zjistit, jaké je přesné aktuální znění všech platných českých zákonů. Nyní zaváděné změny mají usnadnit a zlepšit přípravu zákonů.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay