Senát možná zkrátí lhůtu pro uchování úmrtních knih na matrikách

Senát možná vrátí do hry zkrácení lhůty pro uchovávání úmrtních knih na matričních úřadech o třetinu. Horní komoře to 7. srpna 2019 doporučil její výbor pro veřejnou správu, přestože Sněmovna obdobný návrh odmítla.

Zkrácení lhůty by mohlo být vtěleno do vládní novely, podle níž by si lidé nemuseli shánět úřední překlady matričních dokladů.

Zkrácení lhůty pro uchovávání úmrtních knih na matričních úřadech ze 75 na 50 let prosadila ve výboru senátorka Jitka Seitlová. Zdůvodnila to tím, že matriky musí nyní uchovávat knihy založené někdy i v 18. století. Lidé mají právo do těchto knih nahlédnout z badatelských či genealogických důvodů po 30 letech od provedení posledního zápisu. Matrikářky podle Seitlové zatěžuje, když musí být nahlížení do knih přítomny.

Stejný návrh neúspěšně prosazoval v červenci ve Sněmovně poslanec Jan Čižinský. Ministr vnitra Jan Hamáček tehdy odmítavé stanovisko zdůvodnil tím, že by úprava přinesla zátěž pro matriční úřady i archivy, pokud by se muselo nárazově přesunout 25 ročníků knih úmrtí. Vzrostly by náklady i na jejich digitalizaci.

Vládní novela v návaznosti na unijní předpisy o volném pohybu osob počítá s tím, že lidem bude místo úředního překladu matričních dokladů stačit vícejazyčný standardní formulář.

Potřeba úředního překladu odpadá mimo jiné u rodného, oddacího nebo úmrtního listu, dokladu o registrovaném partnerství, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a ke vstupu do registrovaného partnerství a u ověřeného výstupu z registru obyvatel. K ověření podpisu na cizojazyčných listinách tak nebude nutný úřední překlad těchto listin.

Lidé s elektronickým občanským průkazem si navíc budou moci podle novely zřídit a spravovat datovou schránku výlučně elektronicky, bez nutnosti návštěvy příslušného úřadu. Vládní předloha ale také zvýší poplatek za nahlédnutí na konkrétní matriční zápis a do podkladů k němu z 20 korun na 50 korun. Za vyhledávání v matričních knihách nebo sbírkách listin vedených do konce roku 1958 mají lidé platit 200 korun za každou i započatou hodinu práce úředníka.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.

 

Go to TOP