Ministryně Benešová chce přísedící jen u nejzávažnějších násilných zločinů

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová navrhla, aby laičtí přísedící v trestních procesech spolurozhodovali jen v případě nejzávažnějších, především násilných činů. Podle ní jde o kompromisní řešení mezi zachováním a zrušením tohoto prvku. Ministerstvo nadále počítá s účastí přísedících v pracovněprávních sporech. Návrh je součástí novely zákona o soudech a soudcích, kterou ministerstvo předložilo vládě.

Cílem novely zákona o soudech a soudcích je zejména zavedení jednotného a transparentního systému výběru soudců, soudních funkcionářů a podrobnější úprava vedlejší činnosti soudců, ale také revize institutu přísedících v trestních řízeních. Součástí novely jsou také úpravy související se zařazením soudců do soudních oddělení a s automatickým generátorem přidělování věcí.

Novela obsahuje například zavedení institutu justičního kandidátství, které přichází po odborné justiční zkoušce a má za cíl sjednotit přípravu budoucích soudců. Odbornou přípravu mohou dle návrhu absolvovat i osoby z jiné právní praxe s profesní zkouškou. Důležitou součástí návrhu je obsazování soudcovských míst, které bude probíhat ve výběrovém řízení na konkrétní uvolněná místa v rámci obvodu krajského soudu, přičemž bude možné, aby se do něj přihlásili i odborníci mimo justici. Výběr justičních funkcionářů pro okresní, krajské a vrchní soudy bude nově probíhat výhradně prostřednictvím výběrových řízení. Novela zákona o soudech a soudcích zavádí zákaz opakovaného jmenování u téhož soudu a povinné manažerské vzdělávání pro justiční funkcionáře.

Součástí novely je také úprava vedlejší činnosti soudců, kde se zavádí oznamovací režim, a tato činnost se nově rozšířila o výkon činnosti aktivního sportovce. Novela dále upravuje výslovný zákaz členství v politických stranách a hnutích.

„Velká diskuse se uskutečnila v souvislosti s novelou zákona o soudech a soudcích kolem přísedících. Zastávám názor, že by tento laický prvek měl být zachován. V původním záměru se totiž objevily teze, že by tento institut měl být zrušen. Nakonec jsme se ale domluvili na kompromisu, přísedící zůstanou zachováni u těžkých zločinů a pracovně právních sporů,“ doplnila Benešová.

Přísedícím se podle zákona může stát plně svéprávný a bezúhonný člověk starší 30 let. Do této čestné funkce jej volí zastupitelstvo obce či kraje, a to na čtyři roky, přičemž je možné i opakované zvolení. V současné době přísedící působí v soudních senátech při rozhodování pracovněprávních sporů a v závažnějších trestních řízeních, kde nerozhoduje samosoudce. Náleží jim paušální částka za každý den jednání, náhrada mzdy a také hotových výdajů, které jim vzniknou v souvislosti s výkonem funkce.

Podle důvodové zprávy by tříčlenné senáty složené ze soudce a dvou přísedících nadále působily jen u kauz úmyslných trestných činů, kde činí horní hranice trestní sazby nejméně deset let, ovšem s výjimkou trestných činů majetkových a hospodářských, kde by nově rozhodoval pouze samotný soudce.

Ministerstvo argumentuje mimo jiné tím, že projednávané závažné hospodářské a majetkové zločiny jsou vysoce odborně náročné a laik o nich mnohdy nemůže kvalifikovaně rozhodnout, pokud nemá ekonomické či právní vzdělání. Podle dostupných statistik působilo u českých soudů k loňskému červnu 5415 laických přísedících, z toho 959 u soudů krajských.

Ministerstvo spravedlnosti také v novele navrhlo vládě, aby předsedové okresních, krajských a vrchních soudů nesměli vykonávat svou funkci opakovaně u téhož soudu. U předsedů okresních soudů úřad z praktických důvodů připouští, aby bezprostředně po vypršení mandátu vedli jiný okresní soud. Končící šéfové vrchních a krajských soudů by se však mohli o funkci předsedy jiného soudu téhož stupně ucházet až po pěti letech.

Autoři návrhu se odvolávají na nález Ústavního soudu z roku 2010. Podle něj je stávající možnost opakování sedmiletého funkčního období problematická, protože může vést soudní funkcionáře k tomu, aby si vytvářeli předpoklady pro své opětovné jmenování.

Ministerstvo přiznává, že na úrovni menších okresních soudů může nastat situace, kdy na post předsedy nebude žádný vhodný kandidát z řad místních soudců. Právě proto chce šéfům okresních soudů povolit, aby po skončení mandátu usilovali o vedení jiného okresního soudu. U místopředsedů je opakování funkce u jiného soudu taktéž přípustné. U téhož soudu je to vyloučeno pouze v bezprostředně následujícím funkčním období.

Návrh nevylučuje postup soudce z funkce místopředsedy do pozice předsedy soudu, podle ministerstva to může být přínosné. Výslovně nezakazuje ani opačnou situaci, tedy že předseda soudu bude následně zastávat funkci místopředsedy. Ministerstvo ale míní, že “takové případy by se neměly vyskytovat”, protože mohou vyvolat dojem prodloužení mandátu předsedy o dalších sedm let – obzvlášť, pokud by si předseda a místopředseda pouze vzájemně vyměnili funkce.

Součástí novely jsou i jednotná pravidla pro výběr předsedů okresních, krajských a vrchních soudů. Ustanovení se nevztahují na šéfy nejvyšších soudů, jejichž výběr je v gesci prezidenta.

Ministerstvo chce, aby novela byla účinná od ledna 2021.


Zdroj: MSp + ČTK

Foto: Pixabay

 

Go to TOP