Wolters Kluwer, Praha 2019, 204 stran, 590 Kč.

Jak sami autoři uvádějí v předmluvě své publikace, vychází komentář ke dvacetiletému výročí přijetí zák. č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv. Autoři v předmluvě pokračují, že cílem jejich práce je nejen rozebrat a analyzovat platnou právní úpravu, ale také poskytnout vhled do některých teoretických otázek souvisejících s postavením a funkcí předmětné instituce.

K výše uvedenému lze konstatovat dvojí: Jednak daný komentář představuje důstojný „dar“ ke zmíněnému jubileu, jednak (což souvisí s již uvedeným) se autorům podařilo vytyčeného výsledku dosáhnout.

Jelikož komentář vychází v situaci, kdy se „ombudsman“ v našich podmínkách – po letech své činnosti – jako instituce již etabloval a může se vykázat velkým množstvím výstupů této aktivity, měla recenzovaná publikace možnost z praktického hlediska navázat na příslušnou kazuistiku, judikaturu a literaturu k věci se vážící, což dřívější díla na dané téma z pochopitelných důvodů v takové míře neměla. Těchto možností komentář z větší části využil, přičemž zmiňovaný teoretický vhled se pohybuje v rozsahu přínosném pro aplikační praxi a nezabíhá do podrobností příhodnějších spíše do specializované monografie.

V tomto ohledu odkazuje mj. také na určitou „vedlejší“ činnost ochránce, spočívající např. v pořádání odborných konferencí, vydávání publikací podrobně se věnujících klíčovým oblastem činnosti ochránce, zpřístupňování jeho výstupů veřejnosti v elektronické podobě v rámci příslušné evidence apod.

Za pozornost stojí také detailní popis rozšiřování působnosti ochránce, spíše pragmatické než koncepční kroky, které k této skutečnosti vedou, a rozbor dopadů příslušných novelizací na samotnou instituci veřejného ochránce práv.

Ačkoli některé závěry autorů mohou být předmětem diskuse (např. problematika postavení zástupce veřejného ochránce práv), je třeba říci, že i tyto „spornější“ části svědčí o hlubším a dlouhodobém zájmu a orientaci v tématu (o čemž ostatně vypovídají i profesní profily autorů, kteří jsou nebo byli s institucí veřejného ochránce práv a jeho kanceláře odborně nebo pracovně více či méně spjati) a jsou argumentačně i pramenně podložené (nadto z povahy věci musí každá publikace týkající se práva obsahovat závěry, které mají potenciál stát se objektem polemiky).

Je tak možné uzavřít, že se jedná o zdařilé, čtivé a poučené dílo, které je orientované zejména na praxi, poskytuje relevantní výchozí bod pro hlubší ponoření se do tématu a nezabředává do „samoúčelných akademických konstrukcí“.

Autorům se tak podařilo přetavit své teoretické i praktické poznatky do publikace, kterou je možné doporučit každému zájemci o „ombudsmanská“ témata.

 JUDr. FAISAL HUSSEINI, Ph.D., soudce Krajského soudu v Brně