Ministerstvo financí rozeslalo 21. května 2019 do vnějšího připomínkového řízení novelu daňového řádu, která legislativně zakotví vznik portálu Moje daně 2020. Dále dne 1. dubna 2019 nabyla účinnosti velká novela daňových předpisů, která se týká mimo jiné i DPH a spotřebních daní.

Ministerstvo financí rozeslalo do vnějšího připomínkového řízení novelu daňového řádu, která legislativně zakotví vznik portálu Moje daně 2020. Ten má být novou generací DIS  (daňová informační schránka) – komplexní platformou pro vyřízení daňových záležitostí. Novela krom změn přímo souvisejících se vznikem portálu a podporou elektronické komunikace přináší celou řadu dalších procesních změn. Týkají se například prodlužování lhůt pro podávání přiznání, navrhuje se snížení úroků z prodlení a posečkané částky a naopak zvýšení úroku ze zadržovaných odpočtů, zavádí se možnost vracení zálohy z prověřovaného daňového odpočtu. Mění se některá pravidla kontrolních postupů. Předpokládaná účinnost novely je druhá polovina roku 2020.*

„Ten, kdo se rozhodne řešit své daně z domova či kanceláře, už nebude mít žádný důvod chodit na finanční úřad. Nekonečné fronty na finančním úřadě a pobíhání z patra do patra tak budou definitivně minulostí. On-line finanční úřad a tato novela, která je jeho základovým stavebním kamenem, usnadní život milionům občanů naší země. Pevně věřím, že pro ni nalezneme širokou podporu u poslanců, senátorů i odborné veřejnosti,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

V rámci příprav technického řešení je velký důraz kladen na nejvyšší úroveň zabezpečení osobních údajů. K přístupům do portálu MOJE daně a autorizaci podání bude uživatel podle vlastní volby využívat například e-občanku, přihlašovací údaje do systému datových schránek či údaje přidělené finančním úřadem.

Nejdůležitější změny v oblasti daní z příjmů

Velká novela daňových předpisů nabyla dne 1. dubna 2019 své účinnosti. Kromě změn v oblasti DPH, spotřebních daní, daňového řádu a dalších předpisů byl novelizován i zákon o daních z příjmů. Nejdůležitější novinky se týkají těchto oblastí:

Implementace tzv. ATAD direktivy

• Novela daně z příjmů přináší nové pravidlo omezující daňovou uznatelnost výpůjčních nákladů. Kromě stávajících pravidel nízké kapitalizace bude daňová uznatelnost veškerých „nadměrných výpůjčních výdajů“ od spojených i nespojených osob převyšujících limit 80 mil. korun omezena stropem ve výši 30% tzv. „daňové EBITDA“.
• Poprvé se do českého daňového práva dostávají pravidla pro zdanění ovládaných zahraničních společností (tzv. „CFC rules“). Česká republika tak nově dokáže zdanit vybrané transakce ovládaných zahraničních společností 19% sazbou daně z příjmů právnických osob prostřednictvím jejich zahrnutí do základu daně české ovládající společnosti.
• Výše uvedené změny se poprvé použijí ve zdaňovacím období započatém po 1. dubnu 2019.
• Od 1. ledna 2020 se začnou v ČR aplikovat další pravidla stanovené ATAD direktivou.

Změny ve zdanění fyzických osob – uplatňování výdajů paušálem

• Novela zvyšuje hodnoty výdajových paušálů u příjmů ze samostatné činnosti a příjmů z nájmu. Staronové maximální limity výdajových paušálů budou opět počítány z příjmů ve výši 2 mil. korun. Nový limit se uplatní již pro daňové přiznání za rok 2019.

Nová oznamovací povinnost ohledně plateb osvobozených od srážkové daně

Novela zákona o daních z příjmů účinná od 1.4.2019 zavádí, mimo jiné, novou povinnost oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí (§ 38da zákona). Novela upravila oznamovací povinnost vůči správci daně týkající se příjmů od českých daňových rezidentů (fyzických i právnických osob), které plynou ve prospěch daňových nerezidentů a ze kterých se v ČR vybírá srážková daň. Tato povinnost nově zasáhne velký počet českých subjektů.

Zatímco doposud se správci daně oznamovaly pouze takové příjmy, které srážkové dani reálně podléhaly, nově se musí oznamovat i ty příjmy, které sice standardně srážkové dani podléhají, avšak v daném konkrétním případě jsou:
(i) osvobozené od srážkové daně dle českého zákona, anebo
(ii) nezdaňované v ČR na základě příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

U těchto osvobozených nebo nezdaňovaných příjmů se oznamovací povinnost týká pouze příjmů nad 100 tis. korun měsíčně. 
Nejčastější typy příjmů standardně podléhajících srážkové dani v ČR jsou např. dividendy do zahraničí, úroky do zahraničí, licenční poplatky do zahraničí, sankční úroky a smluvní pokuty do zahraničí nebo odměny zahraničního člena orgánů české právnické osoby.

Plátce je povinen podat správci daně oznámení o výše uvedeném příjmu na novém tiskopisu zveřejněném ministerstvem financí  viz https://www.financnisprava.cz/assets/tiskopisy/5478_15.pdf?201904222228. Tento tiskopis je společný jak pro příjem srážkové dani reálně podrobený, tak pro příjem, který byl od srážkové daně osvobozen, nebo u nějž ČR neměla právo na uplatnění srážkové daně dle smlouvy o dvojím zdanění, jak je vysvětleno výše. (Přičemž dříve se hlásily pouze příjmy, které srážkové dani reálně podléhaly, a to na formuláři „Hlášení o dani z příjmů vybírané srážkou“, který byl novelou zrušen.)

Oznámení se podává ve lhůtě pro odvedení srážkové daně, která byla z příjmu vybrána, nebo by byla vybrána dle standardních pravidel, pokud by daný konkrétní příjem nebyl od daně osvobozen nebo by Česká republika měla právo na jeho zdanění. Srážková daň se dle standardních pravidel odvádí do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém měla být provedena srážka. A srážka se provádí u různých příjmů v různý okamžik – obecné pravidlo říká, že srážka se provádí v okamžiku výplaty příjmu nebo připsání úhrady ve prospěch příjemce, u úroků a licenčních poplatků nejpozději v den, kdy se o závazku účtuje v českém účetnictví, a u podílů na zisku nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo rozhodnuto o rozdělení zisku. 

Zdroj: PwC, Ministerstvo financí ČR, foto Pixabay