ÚS o prominutí zmeškání lhůty k návrhu na popření otcovství

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Ludvík David) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky a zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě, neboť jím bylo porušeno základní právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Občanský zákoník stanoví v § 785 odst. 1 manželovi lhůtu šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl rozhodné skutečnosti, k soudnímu popření svého otcovství k dítěti narozenému jeho manželce; stát se tak může nejpozději do šesti let od narození dítěte. Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrných lhůt, může soud podle § 792 občanského zákoníku rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek.

V případě přezkoumávaném Ústavním soudem podal bývalý manžel stěžovatelky návrh na prominutí zmeškání lhůty za situace, kdy dítěti bylo 11 let a on sám si obstaral test DNA, který měl vylučovat jeho otcovství. Soud prvního stupně provedl výslech nezletilého bez přítomnosti třetích osob a dospěl ke zjištění, že zájem dítěte dán není; nezletilý považuje nadále svého matrikového otce za vlastního, neblaze na něj dopadá rozpad rodiny a popřením otcovství by utrpěl psychickou újmu. Odvolací soud však dospěl k odlišnému skutkovému závěru o zpřetrhání vazeb mezi otcem a synem, aniž by k tomu zopakoval výslech nezletilého či provedl jiné relevantní důkazy, a návrhu vyhověl. Tímto postupem porušil právo stěžovatelky-matky dítěte na spravedlivý proces, a Ústavní soud proto jeho rozhodnutí zrušil.

Ústavní soud si je vědom, že s plynutím času podle všeho neodvrátí procesní ani lidský vývoj případu. Připomíná však účastníkům řízení i obecným soudům, že po dosažení zmíněné šestileté lhůty zpravidla převažuje zájem na ochraně vybudovaného sociálního rodičovství nad biologickou realitou. Zákonná kritéria zájmu dítěte i veřejného pořádku, jejichž naplnění může vést soudy k rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty k podání návrhu na popření otcovství, musí být aplikována a vykládána obezřetně a spíše restriktivně. K problematice vztahu biologického a sociálního otcovství poukazuje Ústavní soud na vývoj rozhodovací praxe české i evropské.

Text nálezu sp. zn. II. ÚS 1741/18 je dostupný zde.

Zdroj: Ústavní soud
Foto: Pixabay

 

Redaktorka Bulletinu advokacie. [ View all posts ]

Go to TOP