JUDr. Lenka Vidovičová, LL.M., je jako aktuální členka představenstva ČAK také od loňského roku zástupkyní ČAK v FBE – Evropské federaci advokátních komor. V Komoře má ještě další funkce – je regionální představitelkou pro region Střední Morava, místopředsedkyní sekce pro insolvenční právo ČAK, členkou rozpočtového a hospodářského výboru ČAK, předsedkyní Komise ČAK pro prominutí, snížení a prodloužení splatnosti povinných plateb a také zkušební komisařkou ČAK pro zkoušky advokátních koncipientů pro obor obchodního práva a zkušební komisařkou za ČAK pro zkoušky mediátorů při Ministerstvu spravedlnosti ČR. Do výčtu funkcí pak zbývá doplnit přísedící kárného senátu NSS ve věcech soudních exekutorů.

 V září 2017 jste byla zvolena členkou představenstva ČAK. Když jste se rozhodovala kandidovat, co vše jste zvažovala?

Poprvé jsem se rozhodovala už mnohem dříve, před více než 10 lety, protože již dvě funkční období v představenstvu mám za sebou. A co mě přimělo jít do toho znovu v roce 2017? Určitě přesvědčení, že se nemá odcházet od rozdělané práce, ale raději v ní pokračovat. Když jste totiž v představenstvu novým členem, tak zpočátku hlavně mapujete procesy, učíte se, „nasáváte“ informace. Teprve pak sbíráte zkušenosti. Takže jsem měla zato, že ty pracně nabyté znalosti z minulých období, které jsem nastřádala, bych měla zúročit a předat dál.

Bylo by Vaše rozhodnutí dnes stejné?

Určitě ano a nelituji toho. Věděla jsem dobře, do čeho jdu.

Za jakou oblast jste odpovědná?

Jsem regionální představitelkou pro střední Moravu, tedy konkrétně Olomoucký a Zlínský kraj. Kromě toho jsem členkou rozpočtového výboru, zkušební komisařkou, členkou odpustkové komise a místopředsedkyní sekce pro insolvenční právo. A za Českou advokátní komoru jsem také zástupkyní Evropské federace advokátních komor (FBE), která aktuálně sdružuje 250 advokátních komor členských států Rady Evropy a zhruba 800 tisíc advokátů.

Můžete prosím Vaše úkoly a projekty detailněji popsat?

Určitě nejdůležitější jsou mé aktivity v rozpočtovém výboru, protože klíčové jsou i v Komoře finance. S ostatními kolegy ve výboru máme velkou zodpovědnost za zásadní věc a tou je rozpočet ČAK. Je tedy třeba hlídat náklady stávajícího roku a na základě nastalých skutečností postupně vytvářet předpoklad rozpočtu roku následujícího. Vše je potřeba detailně plánovat – rekonstrukce, nové technologie…

Jaké aktuální úkoly máte před sebou?

Těch úkolů je hodně a na rozdíl od rozpočtu se skoro vůbec plánovat nedají. Prostě se vynoří s novými okolnostmi z praxe, legislativy, během advokátního života a je na ně potřeba rychle reagovat, najít co nejlepší řešení…, což je neustálý proces. V tuto chvíli je to například řešení připouštěcích testů koncipientů, tvorba příštího speciálního čísla Bulletinu advokacie o insolvencích, připomínky k insolvenčnímu zákonu, výroční kongres FBE v Barceloně a další… Nemohu ani zapomenout na přípravu červnového výročního zasedání regionálních představitelů, které se tentokrát koná u nás, v Olomouci.

Na co jste opravdu pyšná, že se současnému představenstvu povedlo, co Vám osobně udělalo největší radost?

Současné představenstvo je více otevřené advokátní veřejnosti, myslím, že se daří lépe zprostředkovávat práci představenstva, což se projevuje i tak, že mnohem častěji získávám zpětnou vazbu od advokátů. Jedním z nejčastějších výtek v minulých letech bylo právě nesprávné dělení advokátů na ty „nahoře“ v představenstvu Komory (tedy ty, co rozhodují, často obtěžují řadové advokáty svými rozhodnutími a lpěním na zachování řádu) a ty „dole“ ( tedy řadové advokáty, kteří někdy berou úkorně nutnost dodržování pravidel). Je tedy nanejvýš nutné, abychom v dnešní době, kdy útoky na advokátní nezávislost sílí, byli jednotní. Advokátní veřejnost, myslím, v současné době lépe chápe nepřetržitou snahu představenstva o zachování nezávislosti advokátů, ochranu mlčenlivosti a zachování důvěrnosti vztahu mezi klientem a advokátem.

Vedle funkce členky představenstva působíte i jako advokátka. Jak si myslíte, že by měla úspěšnému advokátovi v jeho profesním růstu pomáhat jeho stavovská organizace?

Jako představitelé ČAK a zároveň advokáti děláme v představenstvu všechno proto, aby advokáti pochopili, že stavovská záštita je to nejlepší, co mohou dostat a že je nutnou a jedinou cestou ke svobodě jejich výkonu povolání. To za prvé. A za druhé je to určitě pomoc a podpora při celoživotním vzdělávání advokátů.

Jaké významné inovace vnímáte v právních službách, například co se týče využití moderních technologií?

Zásadní inovaci vidím, bez ohledu na moderní technologie, v posunu záběru advokáta ve své praxi od obecného zaměření k větší specializaci. Protože právo se neustále vyvíjí, není v lidských silách je obsáhnout celé, a pokud chce být advokát dobrý, nebo spíš skvělý, nemůže si hlídat všechny právní obory a vzdělávat se v nich. Rychleji tento proces bude postupovat v městských aglomeracích, ale postupně se přesune i do regionů. Tam má zatím advokát širší záběr, ale i tady se postupně přístup klientů mění – požadují „specialisty“, podobně jako u lékařských profesí.

Cestu ke specializacím již nastolili v advokátním vzdělávání v sousedním Německu a předpokládám, že podobně to bude i u nás. Prostě všichni advokáti nepojedou po dálnici, ale „odbočí“ i do silnic I. a následně třeba i II. třídy a my jim k tomu musíme připravit patřičné návody, školení, kulaté stoly…

Jaký je Váš recept na to skloubit vlastní praxi, funkci v ČAK a další profesní aktivity?

Skloubit to lze díky tomu, že povolání advokáta je „svobodné“, tedy člověk si může rozvrhnout alespoň část práce podle svých časových možností. Ale nezastírám, že podklady pro představenstvo připravuji hlavně o víkendu, nebo při cestách vlakem. Trasu Praha – Olomouc jezdím nejméně jednou měsíčně, takže za rok je to minimálně 5 tisíc kilometrů, což představuje spoustu hodin, které je možné využít i k pracovní činnosti. Nikdy jsem to přesně nepočítala, ale za ta léta jsem už klidně s Komorou zvládla cestu kolem světa 😊

Při jaké činnosti nejraději relaxujete, nebo si nejlépe odpočinete?

Při sportu – mám ráda turistiku, v zimě lyže, v létě plavání, kolo a jógu po celý rok. Jediné, co nesnáším, je běh. Možná i proto, že si ho užiju dost v práci.

PhDr. Dagmar Koutská
Foto: Vratislav Polák