Senát asi do poloviny roku navrhne prodloužení lhůty, které má na projednávání zákonů, ze 30 dnů na dvojnásobek. Využít to chce u složitějších norem, které bude chtít upravit. Doporučili to dnes členové senátní ústavní komise. Podle jejího předsedy Jiřího Dienstbiera se na předložení této ústavní změny dohodli šéfové obou komor Radek Vondráček a Jaroslav Kubera.

Senát by měl prodlouženou lhůtu využít k preciznějšímu projednávání zákonů. Mohl by je projednávat například ve dvou kolech. Pokud by předlohu v prvním kole neschválil ani neodmítl a pokud by se ji senátoři rozhodli pozměnit, úpravy by před závěrečným kolem schvalování měl projednat věcně příslušný výbor.

Komise se také zabývala možností dalších ústavních změn, které už byly předloženy Sněmovně. Navržené rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu ve vztahu k obcím by chtěli senátoři využít k rozšíření okruhu zákonů, u nichž by Sněmovna nemohla Senát přehlasovat. Podle Dienstbiera by to mohly být zákony o NKÚ, České národní bance nebo o Ústavním soudu.

Dienstbier by chtěl využít také návrh na zavedení klouzavého mandátu, podle něhož by za ministry z řad poslanců po dobu jejich vládního angažmá nastoupili do Sněmovny náhradníci. Senát by měl podle Dienstbiera usilovat o „zprovoznění“ ústavní žaloby na prezidenta. Měl by o ní znovu rozhodovat buď pouze Senát, nebo Sněmovna či Senát samostatně, míní Dienstbier. Současné úprava, podle níž se obě komory musejí na žalobě shodnout, je podle Dienstbiera nepoužitelná.

Senátor Michael Canov by chtěl v rámci ústavních změn zvýšit minimální počet poslaneckých hlasů nutných na přehlasování prezidentského veta u zákonů, které by předtím odmítl i Senát. Nyní k přehlasování stačí Sněmovně většina všech poslanců, tedy nejméně 101 hlasů.

Zdroj: ČTK
Foto: Advokátní deník