Soudci a žalobci nevylučují zúžení soustavy, chtějí však debatu

Soudcovská unie nevylučuje možnost zeštíhlení justiční soustavy, žádá ale hloubkovou analýzu a odbornou diskusi.  Unie státních zástupců navíc upozornila, že zrušení vrchních soudů by vyžadovalo změnu ústavy, a tedy získání ústavní většiny v obou komorách Parlamentu. Na dotaz ČTK to 2. května 2019 uvedli prezidenti profesních organizací Daniela Zemanová a Jan Lata.

Změnu čtyřstupňové soustavy na třístupňovou zvažuje nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Jak Zemanová, tak i Lata upozornili na to, že úvahy o reorganizaci soustavy v podobě zrušení vrchních soudů a vrchních státních zastupitelství se v různých podobách vedou již řadu let.

„Debatám na toto téma se nevyhýbáme. Je možno mít pochybnost, zda čtyřstupňová soudní soustava není pro naši relativně malou zemi poněkud nadstandardní,“ napsal Lata. Podotkl ale, že „debatu nelze zúžit jen na otázku zrušení vrchních soudů a státních zastupitelství, ale že je nutno rovněž dospět ke konsenzu, kdo by jejich činnost nahradil, zda by pak všechna řízení začínala na okresní úrovni a podobně.

Soudcovská unie možnost této změny nevylučuje, ale v tuto chvíli nemáme k dispozici dostatečné informace, na základě kterých by bylo možno její přínos potvrdit, či vyvrátit,“ uvedla Zemanová.

Zeštíhlení soustavy bylo opakovaně součástí návrhu nového zákona o státním zastupitelství, který však nikdy nebyl schválen. „Vůči legislativním návrhům ministerstva spravedlnosti dlouhodobě a pravidelně namítáme právě nedostatečné shromáždění potřebných informací, provedení pouze povrchních analýz všech souvislostí a důsledků a málo času na jejich projednání,“ podotkla šéfka Soudcovské unie.

„Vítáme proto ujištění ministryně spravedlnosti, že pro zvážení této změny, kterou sama nazývá revoluční, hodlá shromáždit dostatek relevantních podkladů a projednat je v odborné diskusi. Nejdříve poté bude možné o případné změně v soustavě soudů a státních zastupitelství zodpovědně rozhodnout,“ dodala Zemanová.

Lata doplnil, že nepodkládá za vhodné, aby se případně rušila pouze vrchní státní zastupitelství, a vrchní soudy nikoliv.

Benešová uvedla v rozhovoru pro Lidové noviny, že o možnosti zrušení vrchních soudů a vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci předběžně uvažuje. Chce ale podle vlastních slov počkat na analýzu práce obou vrchních státních zastupitelství i na názor odborníků a bude respektovat většinový názor.

Zrušení vrchních státních zastupitelství obsahoval návrh zákona, který Benešová v roce 2013 při svém prvním angažmá v čele ministerstva spravedlnosti stáhla z vládního projednávání. Krok tehdy zdůvodnila tím, že s podobou návrhu není spokojená a chce jej přepracovat.

Reakce vicepremiéra Jana Hamáčka

Vicepremiér Jan Hamáček se nebrání odborné debatě na téma struktury státních zastupitelství. Konkrétní návrh však není na stole a není dost času připravit kvalitní předpis do konce současného volebního období, řekl 3. května 2019 předseda sociální demokracie novinářům. V justici je podle něj navíc nutné řešit důležitější věci.

„Že je tu dlouhodobá diskuse o reformě justice, to je pravda, ale to je z mého pohledu diskuse pro odborníky. Nemám nic proti tomu, abychom odborně diskutovali, jestli má být soustava tří nebo čtyřstupňová, ale je to koncepční věc na léta dopředu,” uvedl Hamáček. Diskusi o zásadních změnách v justici nepovažuje několik dní po změně ministra za vhodnou.

I pokud by odborná debata dospěla k tomu, že jsou změny na místě, podle Hamáčka není do voleb dost času návrh kvalitně připravit a prosadit. „Od diskuse k paragrafovému změní je dlouhá cesta. A nemyslím, že je to to hlavní, co bychom měli v rámci justice řešit,” uvedl. Za potřebnější považuje další plány Benešové, například zrychlení soudního řízení či lepší organizaci na soudech.

Zdroj: ČTK, foto ČAK

Go to TOP