Návrh zákona o hromadných žalobách vzedmul vlnu připomínek k úpravám

Nejen Česká advokátní komora sleduje pečlivě proces přípravy zákona o hromadných žalobách, neboť jde o novum, které může do právního řádu ČR přinést nestandardní prvky, zejména ve vztahu k občanskému soudnímu řízení a jeho dosavadní konstrukci opírající se o individualizované žalobní nároky. Přípravu zákona monitorují i další instituce, které se zapojily do mezirezortního připomínkového řízení, které skončilo 11. dubna 2019. Nyní je na Ministerstvu spravedlnosti, aby tyto připomínky vypořádalo.

Návrh zákona byl inspirován zahraniční úpravou, a to zejména úpravou v USA, která představuje odlišný právní systém založený na odlišné právní tradici. Je otázkou, nakolik lze takovýto institut hromadných žalob adaptovat do českého právního řádu, který vychází z kontinentálního právního systému. „Navíc navrhovaná úprava předchází jak chystané evropské úpravě, tak rekodifikaci civilního práva procesního (připravovaného rovněž Ministerstvem spravedlnosti), což může vést k domněnce, že je zde politická poptávka po urychleném přijetí tohoto právního předpisu,“ předjímá vedoucí odboru vnější a vnitřní legislativy ČAK JUDr. Johan Justoň.

Z hlediska věcného se ČAK domnívá, že uplatňování hromadných nároků může představovat nejen nástroj, jak docílit uspokojení co největšího počtu oprávněných, ale rovněž instrument, který může přinést celou řadu negativ do nejrůznějších společenských vztahů. „Je potřeba si uvědomit, že motivem podávání hromadných žalob nemusí být pouze kolektivní vymáhání určitých nároků, ale rovněž zisk, který z toho bude plynout žalobci. Hromadné žaloby také mohou citelně ovlivnit postavení žalovaného, což s sebou může – zejména v případě neúspěchu žaloby – přinést s tím spojené přímé i nepřímé důsledky,“ doplňuje JUDr. Justoň.

Z pohledu České advokátní komory by byl zákon, který by umožňoval spekulantům, aby komercionalizovali hromadné nároky spotřebitelů, velmi problematický. Současná právní úprava navíc v mnoha ohledech práva spotřebitelů již zohledňuje a jejich postavení zvýhodňuje. Stejně tak platný občanský soudní řád upravuje dostatečně i situaci, kdy je poškozených více a umožňuje, aby na straně žalobce či žalovaného figurovalo více osob, a rovněž umožňuje, aby soud spojil více řízení do jednoho. Z tohoto pohledu je zřejmé, že reprezentativní žaloby již upraveny jsou.

Hromadné žaloby jsou zásadní změnou českého civilního práva i proto, že se nemají týkat pouze nároků spotřebitelů. Na druhou stranu by nový zákon neměl ani umožňovat, aby soutěžitelé hromadné žaloby zneužívali v rámci konkurenčního boje. „Zákon musí obsahovat záruky, kterými takovému zneužití předejde. Jeho návrh sice určitým způsobem pracuje s konceptem prevence negativních důsledků, nicméně účinnost navrženého rozsahu preventivních opatření se v tuto chvíli nedá dost dobře předvídat a bude se hodnotit až zpětně na základě právní praxe. Rovněž z tohoto hlediska je potřeba zákon posuzovat velmi, velmi obezřetně,“ uzavírá toto téma JUDr. Justoň.

Také Nejvyšší soud vypracoval v rámci standardního připomínkového řízení své vyjádření k návrhu zákona o hromadných žalobách. V takových případech obvykle podobné dokumenty nezveřejňuje s odkazem, že jsou určeny prioritně pro Ministerstvo spravedlnosti. Vzhledem k velkému zájmu veřejnosti však Nejvyšší soud učinil tentokrát výjimku.

„Materiál měli možnost připomínkovat všichni soudci občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu. Odprezentován byl na zasedání civilního kolegia Nejvyššího soudu dne 10. 4. 2019. Námitky proti němu vznesl pouze jediný ze soudců,“ uvedl tiskový mluvčí Nejvyššího soudu Mgr. Petr Tomíček.

Nejvyšší soud dospěl ve svém šestistránkovém vyjádření k závěru, že navrhovaný zákon o hromadných žalobách není způsobilý odstranit deficity domácí úpravy kolektivní ochrany práv. „Předložený návrh bude třeba ve smyslu předkládaných námitek zásadně přepracovat tak, aby na jedné straně umožnil účinné společné uplatnění stejnorodých nároků několika desítek či stovek osob, aby však na straně druhé nezatěžoval soudy postupy, které budou poskytnutí ochrany právům fakticky znemožňovat,“ doplnil tiskový mluvčí NS Tomíček.

Text Vyjádření Nejvyššího soudu k návrhu zákona hromadných žalobách se nachází ZDE.

(red + Nejvyšší soud)
Foto: Pixabay

Další z rodiny médií ČAK – Bulletin advokacie se v nedávné době hromadnými žalobami zabýval hned dvakrát – přehledný materiál o navrhované úpravě zpracovaly autorky Klára Hamuľáková a Jana Petrov Křiváčková – Kolektivní ochrana práv v nově navrhované úpravě na str. 17 a v posledním čísle BA 4/2019 se nad možnými úskalími navrhované úpravy v článku pod titulkem Fenomén hromadné žaloby jako projev proměny vnímání role práva v moderní společnosti zamýšlí Kateřina Šveřepová – na str. 18.

Go to TOP