Olomoucké diskusní fórum se letos věnovalo „činnosti státního zástupce“

Dne 11. dubna 2019 se v rotundě Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci konal již druhý ročník Olomouckého diskusního fóra. Po loňském prvním ročníku věnovanému etice byla letos jeho tématem „Činnost státního zástupce v trestním řízení“. 

Jak ve svém úvodním slově uvedl vedoucí pořádající katedry trestního práva PF UP docent JUDr. Filip Ščerba, Ph.D., smyslem Olomouckých diskusních fór je vytvořit na „neutrální akademické půdě“ platformu pro debatu odborníků z trestněprávní praxe.

Diskusi zahájily příspěvky významných představitelů tří složek trestní justice: nejvyššího státního zástupce JUDr. Pavla Zemana, předsedy Městského soudu v Praze JUDr. Libora Vávry a advokáta (a pedagoga Právnické fakulty UK v Praze) docenta JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D.

Nejvyšší státní zástupce JUDr. Pavel Zeman ve svém vystoupení zhodnotil jako „velký omyl“ zformalizování začátku trestního stíhání, jak jej provedla velká novela trestního řádu účinná od roku 2002, a především právo obviněného podat proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost. Podle Zemana tato úprava nemá v ostatních evropských zemích obdoby a zahraniční kolegové ji „vůbec nechápou“. Upozornil také, že by mohla dělat problémy po chystaném zavedení „evropského prokurátora“. Doufá proto, že nový trestní tuto přehnanou formálnost odstraní. V souvislosti s chystanou rekodifikací trestního řádu Zeman dále zdůraznil, že činnost státních zástupců by sice dále měla být založena na principu legality, ale s výrazným posílením prvků oportunity.

Podle Zemanových slov je základem úspěšné práce státního zástupce komunikace – ať s policisty na straně jedné, tak s obhájci na straně druhé. V této souvislosti vysoce ocenil  Memorandum o součinnosti, které uzavřel 7. prosince 2018 jménem Nejvyššího státního zastupitelství s Českou advokátní komorou a jehož účelem je podpořit vzájemnou komunikaci mezi státním zástupcem a obhájcem zejména právě v oblasti využívání odklonů v trestním řízení a při uzavírání dohod o vině a trestu a nastavit zásady této komunikace.

Druhé vystoupení na úvod patřilo docentu Tomáši Gřivnovi, který se v něm mj. zabýval poměrně nedávným rozšířením pravomocí státního zástupce při podmíněném odložení podání návrhu na potrestání (§ 179g odst. 2 trestního řádu). Podle Gřivny se tak činnost státního zástupce v přípravném řízení blíží rozhodování soudce a de lege ferenda by tato nová oprávnění státního zástupce měla být podrobena kontrole soudu.

Závěrečné úvodní vystoupení předsedy pražského Městského soudu JUDr. Libora Vávry kriticky mířilo především do „vlastních řad“. Justiční systém podle něho v zásadě funguje, ale ohrožují jej excesy, přičemž Vávra výslovně jmenoval jednak rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v kauze Davida Ratha, a jednak kauzu Nečesaný, a to zejména pak postup Nejvyššího soudu v ní.

Práce státních zástupců se pak podle zkušeného trestního soudce Vávry v praxi liší především v závislosti na osobnosti vedoucího státního zástupce. „Lidé jsou důležitější než právní předpis,“ konstatoval.

Po třech úvodních vystoupeních a krátké přestávce následovala více než dvouhodinová debata přítomných „praktiků“ – státních zástupců, mezi nimiž velmi aktivně vystupoval olomoucký vrchní státní zástupce JUDr. Ivo Ištvan a jeho náměstek Mgr. Petr Komár, advokátů i soudců, moderovaná docentem Ščerbou.

V této debatě postupně vykrystalizovalo jako téma palčivé pro všechny strany stále rozsáhlejší a podrobnější odůvodňování a úniky informací z přípravného řízení do médií.

Souvislost obou těchto věcí vysvětlil náměstek Komár velmi jednoduše: „papír“ s podrobným a obsáhlým odůvodněním domovní prohlídky dostane ve velké firmě  klidně i sto lidí, a vyloučit, že od nikoho z nich neuniknou informace, je zcela nemožné. K stále podrobnějšímu a obšírnějšímu odůvodňování přitom podle něho státní zástupce nutí soudní praxe; konkrétně obava, aby v hlavním líčení nebylo odůvodnění shledáno jako nedostatečně. Komár proto navrhl oddělit toto obsáhlé odůvodnění od vlastního příkazu k domovní prohlídce a uložit jej do spisu, kde k němu bude mít později přístup obviněný i jeho obhájce. Nejvyšší státní zástupce poukázal v této souvislosti na praxi v Německu, kde to tímto způsobem funguje, tedy příkaz k domovní prohlídce neobsahuje odůvodnění, přičemž důvody je možné dohledat ve spise. Podle Zemanových slov za všemi těmito jevy, včetně velké formalizace trestních řízení, stojí krize důvěry v naší zemi.

Zatímco výše zmiňované návrhy by mohly být pro obhájce sporné, všeobecná shoda mezi přítomnými soudci, státními zástupci i advokáty zavládla ohledně toho, že součástí obžaloby byl měl být i návrh druhu a výše trestu. Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce, který přesně tohle státním zástupcům nařídí, se podle Zemanových slov již připravuje.

Podle shodného názoru všech přítomných je také třeba upravit práva spolupracujícího obviněného, kterému stávající právní úprava nedává žádné záruky.

Další, již třetí ročník Olomouckého diskusního fóra, by se měl podle závěrečných slov docenta Ščerby konat v dubnu 2020.

 

PhDr. Ivana Cihlářová

Foto: Mgr. Eva Hrudníková

Go to TOP