Ministerstvo spravedlnosti předložilo začátkem března Legislativní radě vlády návrhy novel trestního zákoníku, trestního řádu a některých dalších předpisů, jejichž cílem je podpořit ukládání peněžitých trestů. Dosavadní praxe totiž ukázala, že peněžité tresty nejsou ukládány v dostatečné míře. Peněžitý trest přitom může být vhodným trestem u řady trestných činů zejména nižší společenské škodlivosti. Ministerstvo proto navrhuje změny podmínek ukládání tohoto trestu a také změny právní úpravy jeho výkonu.  

Ministerstvo navrhuje například zrušit institut náhradního trestu odnětí svobody, který soud stanoví v případě, že by pachatel ve stanovené lhůtě peněžitý trest nevykonal. Nově se pro nezaplacení takového trestu, pokud by jeho vymáhání mohlo být zmařeno nebo jestliže je z majetkových poměrů pachatele či jiných okolností zřejmé, že by bylo bezvýsledné, navrhuje přeměna peněžitého trestu v trest odnětí svobody podle předem daného přepočtu; napříště bude vyloučeno přeměnit nevykonaný peněžitý trest na jiný alternativní trest, což současná úprava umožňuje. Navrhovaná úprava také upravuje pravidla pro zahlazení odsouzení k peněžitému trestu, který bude zásadně zahlazen již okamžikem svého výkonu, ledaže by se jednalo o odsouzení pro zvlášť závažný zločin.  Ze změn navrhovaných v rámci vykonávacího řízení lze upozornit na prodloužení lhůty k zaplacení peněžitého trestu po výzvě, a to z patnácti dnů na jeden měsíc. Tato změna by měla usnadnit zaplacení peněžité sankce i méně majetným odsouzeným. 

„Problematiku nízkého ukládání peněžitých trestů lze považovat za dlouhodobé a významné téma na poli českého trestního práva,“ uvedl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Statistická data totiž ukazují, že od roku 1994 do roku 2005 počet uložených peněžitých trestů stále klesal. Po krátkém období růstu ukládání této sankce od roku 2010 opět klesalo, a to až do roku 2013, kdy byl peněžitý trest na historicky nejnižší hodnotě 3,2 %. „Díky dílčím legislativním změnám a díky zejména nelegislativním opatřením sice došlo k určitému pozitivnímu posunu, v roce 2017 se jednalo o podíl 14,6 % na počtu odsouzených, nicméně i tak nedosahujeme v České republice úrovně obvyklé v jiných státech,“ doplnil ministr. Např. v Německu tvoří peněžité tresty 80 % uložených trestů, v Maďarsku téměř 50 %, ve Francii a Švýcarsku přibližně 30 %. 

Peněžitý trest není určen výlučně k postihu pachatelů, kteří si trestnou činností opatřili nebo chtěli opatřit majetek, ale slouží jako alternativní trest i v případě odsouzení pro jiné trestné činy, ať již se týkají ochrany a nedotknutelnosti cizího majetku (např. výtržnictví podle nebo poškození cizí věci), nebo i trestné činy nemajetkové povahy (např. ohrožení pod vlivem návykové látky). Trest tak může vhodně a účinně nahradit zejména krátkodobé tresty odnětí svobody, nicméně citelné peněžité tresty mohou pomoci i v boji se závažnou ekonomickou kriminalitou.

Tabulka – Počty uložených peněžitých trestů

V původním návrhu byla obsažena i právní úprava, jejímž cílem bylo zakotvení kompetenční dělené správy pohledávek vzniklých v resortu justice, jejichž správa placení se řídí daňovým řádem. Problematika vymáhání těchto justičních pohledávek bude předmětem ještě dalších jednání, a proto byla z verze zaslané Legislativní radě vlády vypuštěna.

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR

Zdroj: Pixabay