V Senátu se diskutovalo o novém civilním procesu

Místopředseda České advokátní komory Robert Němec (vlevo) na snímku s Františkem Schulmannem, advokátem a členem výboru pro vnější vztahy ČAK.

Konferenci “Nový civilní proces z pohledu praxe”, která se zaměřila na praktické aspekty rekodifikace civilního procesu, uspořádal 20. listopadu 2018 ústavněprávní výbor Senátu Parlamentu ČR ve Valdštejnském paláci v Praze.

Odborně ji podpořil Nejvyšší soud, a to především proto, že se v dnešní době opět diskutuje o úloze Nejvyššího soudu, o jeho funkci, o redefinování jeho pozice. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Romana Fialy „je ale potřeba se zamyslet nad celkovým nastavením koncepce soudnictví, reorganizovat zkostnatělé struktury a zamyslet se nad konkrétními potřebami justice z pohledu často vytýkaných nedostatků, jako je například přílišná délka řízení, či přílišná systematická roztříštěnost různých druhů řízení, které na sebe přímo navazují. Je přitom důležité uvažovat nad těmito stěžejními záležitostmi koncepčně a nelpět na struktuře vytvořené starými předpisy jen proto, že je mnoho otázek s nimi spojených již tzv. vyjudikováno.“

Konferenci osobně zaštítil předseda ústavněprávního výboru Senátu Miroslav Antl. Rozdělena byla do několika sekcí, proto mohli její účastníci postupně diskutovat o rekodifikaci civilního práva nejen z pohledu soudců obecné justice, ale také soudců správních soudů, soudů ústavních nebo z pozice advokátů, notářů a akademiků. Dalšími příspěvky přispěli předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala, předseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec, předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Marek Benda, ministr spravedlnosti Jan Kněžínek, zástupci Ústavního soudu, České advokátní komory, Notářské komory ČR, odvolacích soudů nebo pedagogů z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Za Českou advokátní komoru se svým příspěvkem vystoupil místopředseda ČAK Robert Němec, který seznámil účastníky s pohledem na rekodifikaci očima advokátů. Dle jeho slov zazněla na konferenci řada velmi kritických názorů k věcnému záměru nového civilního řádu soudního, zejména z úst soudců Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu. „Kritika směřovala jak na postup zveřejnění věcného záměru bez předchozí odborné diskuse, tak na jeho koncepci a jednotlivé instituty. Názory účastníků oscilovaly od úplného odmítnutí věcného záměru jako podkladu k odborné diskusi až po výzvu k většímu reflektování kritických názorů odborné veřejnosti. Účastníci konference se nicméně shodli na potřebě rekodifikačních prací na civilním procesu,“ podotkl Mgr. Němec a dodal, že zástupci advokacie, notářů a dalších profesí každopádně vítají rekodifikační iniciativu, protože vnímají potřebu reformy civilního řízení, a jsou připraveni se na ní podílet.

Účastníci se rovněž shodli na tom, že civilní proces musí být jednoduchý v pravidlech a přesný v jejich vymezení, garantující spravedlnost a sociální citlivost. Musí odpovídat realitě současné české společnosti a umožňovat flexibilní reakci na stálý překotný vývoj společenských vztahů. Proto musí projít odbornou diskuzí těch nejpovolanějších, tedy špičkových odborníků z řad soudců, advokátů, notářů, ale i akademiků a legislativců. Ti byli ve Valdštejnském sále nejen mezi přednášejícími, ale i mezi posluchači, kteří se sjeli z celé republiky a s civilním procesním právem každodenně pracují.

„Také ministr spravedlnosti ocenil výzvu odborné veřejnosti k diskusi a ujistil účastníky, že ministerstvo nehodlá legislativní práce uspěchat, a naopak preferuje kvalitní připomínkové řízení. Zároveň však vyjádřil pochybnost, zda se podaří rekodifikaci dokončit v tomto volebním období,“ doplnil závěrečnou autentickou informaci přímo ze sálu místopředseda ČAK Robert Němec.

Písemný záznam z konference bude v nejbližší době umístěn na webových stránkách Nejvyššího soudu. www.nsoud.cz

 

Zdroj: Nejvyšší soud ČR + redakce BA; foto: Senát PČR.

Go to TOP